Pětaosmdesátileté výročí vzniku československého dělnického družstva Interhelpo si dnes připomněli v kyrgyzském hlavním městě Biškeku.
Počátkem 20. let minulého století přijela do tehdejší Kirgízie asi tisícovka Čechů a Slováků, aby v odlehlé oblasti Sovětského svazu pomáhali budovat socialismus. Přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
Centrem oslav se dnes v Biškeku stala mezinárodní konference věnovaná výročí Interhelpa. Zorganizovala ji místní Balasagynova univerzita spolu se spolkem kyrgyzských Čechů Nazdar, který sdružuje potomky někdejších družstevníků. Konference se zabývala historickými okolnostmi působení Čechů a Slováků ve Střední Asii, ale i jazykovým souvislostem a mezietnické komunikaci.
U zrodu Interhelpa bylo v roce 1923 žilinské jazykové sdružení praktikující umělý jazyk ido, reformovanou variantu esperanta. V jeho rozšíření doufali českoslovenští kolonisté i v nové asijské vlasti. Čtyři vlaky nadšených budovatelů nových pořádků vyjely ze Žiliny a Brna v letech 1925 až 1932 a jejich cílem byl kirgizský Pišpek (později Frunze, dnes Biškek). Mezi osídlenci byl i slovenský truhlář Štefan Dubček s malým synem Alexandrem, pozdějším komunistickým funkcionářem a ústřední postavou československého Pražského jara z roku 1968.
"Internacionální pomoc" sovětské Kirgízii založená na utopických vizích nakonec vyústila v úspěšný projekt, který položil základy kyrgyzského průmyslu a stal se pracovní školou pro tisíce dělníků. Podle dobových statistik se v polovině 30. let Interhelpo podílelo až pětinou na průmyslové výrobě celé Kirgízie. Čechoslováci v Biškeku postavili elektrárnu, textilku nebo závod na výrobu nábytku.
Stejně jako celý tehdejší SSSR, i Kirgízii ve druhé polovině 30. let postihla vlna státem organizovaného násilí, mnozí členové Interhelpa byli pronásledováni, desítky z nich popraveny jako nepřátelé Sovětského svazu. Definitivní zánik družstva přišel v roce 1943.
V Kyrgyzstánu dnes žijí už asi jen dva či tři přímí potomci původních československých kolonistů, řekl ČTK český honorární konzul v Kyrgyzstánu Igor Oniščenko. "Členy sdružení Nazdar je asi stovka lidí z třetí generace, jsou mezi nimi nejen Češi, ale i Slováci a Maďaři, jejichž prarodiče v Interhelpu působili," dodal Oniščenko. I po 85 letech je v Biškeku dědictví Interhelpa znát, řada objektů vybudovaných československými družstevníky nedaleko městského centra dosud stojí.
