Rozdíly mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny stále přetrvávají, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym v Londýně. Rusko bude respektovat vůli krymského lidu, řekl pak Lavrov v souvislosti s nedělním referendem na Krymu. Prohlásil také, že Moskva neplánuje intervenci na ruskojazyčném východě Ukrajiny.
Schůzka trvala o dvě a půl hodiny déle, než se původně plánovalo. Podle ruského ministra bylo ale jednání produktivní z hlediska vyjasnění názorů obou stran.
Kerry po schůzce oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten udělat žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před tím, než se uskuteční referendum na Krymu. Kerry zdůraznil, že USA a mezinárodní společenství výsledek referenda neuzná.
Lavrov zopakoval, že ukrajinskou krizi nezahájilo Rusko. V souvislosti se sankcemi, které USA a Evropské unie chystá proti Rusku kvůli jeho postupu na Krymu a ke krymskému referendu, Lavrov řekl, že takové rozhodnutí je na daných zemích. Prohlásil ale, že sankce jsou kontraproduktivní a nepodpoří vzájemné zájmy a spolupráci.
Oba ministři mluvili také o tom, zda odtržení Kosova od Srbska v roce 2008 bylo precedentem pro nynější postup Moskvy na Krymu. Shodli se prý na tom, že v takových případech jde vždy o konkrétní okolnosti. Kosovo bylo individuálním případem a individuálním případem je tedy i Krym, řekl Lavrov.
Schůzka Lavrova s Kerrym byla pokusem vyřešit vzájemné rozpory obou velmocí. Lavrov před začátkem jednání prohlásil, že mnoho času již bylo promeškáno. Američan hodlal varovat svého ruského partnera, že kontroverzní nedělní referendum o připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku a ruská intervence na Krymu by mohly vyvolat koordinované protiruské sankce Spojených států a Evropské unie.
Ostře sledované setkání bylo považováno za poslední příležitost, kdy se může Západ pokusit přimět Moskvu ke zrušení krymského plebiscitu. Kerry ve čtvrtek pohrozil, že v opačném případě podniknou USA a EU proti Rusku "sérii velmi závažných kroků".
Kerry před setkání s Lavrovem navštívil britského premiéra Davida Camerona v jeho sídla na Downing Street, kde společně posnídali. Setkání s Lavrovem se konalo v rezidenci amerického velvyslance v Británii Matthewa Barzuna.
Od počátku března, kdy Rusko prakticky ovládlo autonomní Krym, se Kerry s Lavrovem setkal na mezinárodních konferencích v Římě a Paříži; několikrát si šéfové obou diplomacií také telefonovali. Dosavadní vyjednávání ale nepřineslo žádný výsledek, který by znamenal zastavení příprav na referendum. Plebiscit označuje Západ i Kyjev za nelegální, neboť odporuje ukrajinské ústavě.
Rusko prozatím formálně uznává příslušnost Krymu k Ukrajině, zároveň ale tvrdí, že obyvatelé poloostrova si mohou svobodně zvolit svou budoucnost. Proruské vedení Krymu již oznámilo, že chce v referendu získat souhlas s přičleněním této ruskojazyčné autonomní republiky k Ruské federaci.
Případnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by referendum odmítla jako nezákonné, považuje ruské ministerstvo zahraničí za nepřijatelnou.
Putinovy móresy z 19. století
Ruská i ukrajinská média se mezitím zamýšlejí nad budoucností Krymu po nedělním referendu, které má otevřít cestu k připojení tohoto ukrajinského poloostrova k Rusku. Podle ruského listu Nězavisimaja gazeta Moskva svět vrací do politických zápasů 19. století; podle ukrajinské agentury Unian provozuje ruský prezident Vladimir Putin na Krymu "geopolitické sumo". Komentátoři se shodují v názoru, že Rusko závislé na vývozu energetických surovin může za chystanou anexi tvrdě zaplatit.
Rusko se snaží o rehabilitaci svého velmocenského vlivu ve světě, ale používá při tom nástroje vhodné pro 19. století, napsal v redakčním komentáři list Nězavisimaja gazeta. V dnešním světě se velmocenská politika prosazuje utvrzením hospodářského vlivu a šířením vlastních civilizačních hodnot, norem a standardů. Ty ale Rusko nemá, píše list.
Zemím bývalého SSSR může Rusko nabídnout jen mýtus o návratu do minulosti. Svým chováním vytváří nebezpečný precedens pro stávající světový pořádek. V polovině 90. let by Moskva sotva povolila místní referendum v Čečensku, jehož obyvatelé mohli hledat v zahraničí ochranu. Rusko by takové referendum jen sotva podpořilo v Kosovu, kde se Albánci snažili ochránit před Bělehradem, uvádí Nězavisimaja gazeta.
Podobné situace mohou v budoucnu vzniknout v kterémkoli místě na světě. Země, jejichž jednání Rusko kritizovalo, se nyní mohou řídit krymským scénářem. A to bez ohledu na stanovisko OSN, jehož autoritu samotné Rusko likviduje, napsal list.
Vladimir Putin na Krymu provozuje "geopolitické sumo" a snaží se napravit největší geopolitickou katastrofu 20. století, jak kdysi nazval rozpad Sovětského svazu, píše v analýze pro ukrajinskou agenturu Unian komentátor Jevhen Mahda. Krym si podle něj Putin nevybral náhodou: místní obyvatelstvo možnost připojení k Rusku přijímá s nadšením, vazby krymských správních orgánů na Kyjev nebyly nikdy zvlášť pevné. Ukrajina je dnes navíc očividně "nemocným mužem Evropy" a Rusko ochotně převzalo funkci chirurga.
"Proces integrace s Ruskem se protáhne, Krym bude muset nejprve projít obdobím neuznané republiky," napsal dnes server Lenta s odvoláním na mínění ruských politologů. Komentátoři už prý našli nový termín, kterým lze toto stádium označit - "podněstrizace". Za takzvanou Podněsterskou republiku se počátkem 90. let minulého století vyhlásil úzký pás země ležící při břehu Dněstru na východě Moldavska. Oblast osídlená Rusy po násilném odtržení přežívá jen díky hospodářské a vojenské podpoře Moskvy.
Podle ruského poslance Gennadije Moskala, bývalého šéfa krymské policie, Rusko nehodlá Krym anektovat. "Předpokládá se, že Krym jednostranně vyhlásí nezávislost, kterou uzná Rusko, jeho satelity a možná pár afrických zemí. Vše se bude vyvíjet podle podněsterského nebo kosovského scénáře," uvedl Moskal.
Reakce Západu může být podle deníku Vedomosti tvrdá. Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin soudí, že odliv kapitálu z Ruska může dosáhnout čtvrtletních hodnot 50 miliard dolarů. Ta nejhrozivější, "íránská" varianta může vést k zablokování ruských finančních rezerv na zahraničních účtech a k odepření úvěrů pro ruské banky.
Podle ruského ekonoma Sergije Gurijeva mohou být nejcitelnější obchodní sankce. Roční vývoz Ruska, jehož hlavní součástí je ropa a plyn, dosahuje 600 miliard, dovoz 500 miliard dolarů. Podle ruského vědce Nikolaje Marinova, který působí na německé Mannheimské univerzitě, nebudou navíc škody jen finanční - sankce hrozí politickou destabilizací Ruska a rozpadem místních elit.
"Signál pro investory i domácí elitu je jasný - jednání Ruska je nepředvídatelné," řekl Marinov.
