Přibližně 2,7 milionu litevských voličů bude v neděli volit 141 poslanců nového parlamentu. Hlasování může rozhodnout o politickém návratu bývalého prezidenta Rolanda Paksase, sesazeného v roce 2004 kvůli korupčnímu skandálu okolo jeho sponzora, ruského obchodníka Jurijuse Borisovase.
Dalším důsledkem může být tlak na Evropskou unii, aby souhlasila s využíváním jaderné elektrárny černobylského typu Ignalina z 80. let o další tři roky. Tu má Vilnius podle přístupové smlouvy s EU uzavřít ke konci příštího roku. Referendum v tomto smyslu se uskuteční souběžně s volbami.
Dvaapadesátiletý Paksas, bývalý akrobatický pilot, slibuje voličům, vystrašeným zhoršováním stavu ekonomiky, zrušit daně rodinám s třemi a více dětmi, bojovat proti zdražování, zejména elektřiny, a zavést přímé volby starostů a soudů. Osobně sice nemůže být zvolen, ale otázkou zůstává kolik křesel získá jeho nová, pravicově populistická strana Právo a spravedlnost, jejíž kampaň vedl.
V loňských obecních volbách Paksasova tehdejší strana získala třetí příčku za vládnoucími sociálními demokraty a opozičními konzervativci. Nyní má šanci bojovat o vítězství. Úspěch by Paksas mohl využít k tomu, aby si vymohl účast v prezidentských volbách v příštím roce.
Varování vládnoucím elitám mohou Litevci, jejichž životní úroveň patří k nejnižším v celé unii, vyslat i prostřednictvím populistické Strany práce miliardáře ruského původu Viktora Uspaskiche. Ta už vyhrála první litevské volby do Evropského parlamentu v roce 2004 a následně i parlamentní volby. Předloni Uspaskich prchl do Ruska před stíháním za defraudace a daňové podvody, loni se zase vrátil.
Největší šance na vítězství však mají podle průzkumů opoziční pravicoví konzervativci z Vlasteneckého svazu expremiéra Andruse Kubiliuse s přízní téměř 18 procent dotázaných. Za nimi následuje Právo a spravedlnost s asi dvouprocentní ztrátou a Strana práce (okolo 12 procent). Na čtvrté příčce by měli s podporou přibližně desetiny voličů skončit sociální demokraté premiéra Gediminase Kirkilase, kteří nyní vládnou za pomoci menších liberálních a rolnických stran. Skoro tolik má podle průzkumů i nové seskupení televizního moderátora Arunase Valinskase, který získal popularitu díky show podobné české Superstar.
Do parlamentu mají šanci vstoupit i menší rolnické a liberální strany, jakož i zástupci ruské a polské menšiny, kandidující ve společné koalici, což by jim mohlo umožnit překonat pětiprocentní práh. O přízeň voličů se uchází 16 uskupení. Žádná strana však nemá naději na většinu v jednokomorovém Sejmu, takže po volbách se očekávají složité rozhovory o nové vládě.
Konzervativci a populisté se netají vzájemným nepřátelstvím. Do sestavování kabinetu tak podle pozorovatelů může vstoupit i pragmatismus sociálních demokratů, jimž očekávaná prohra by nemusela zabránit zůstat u kormidla moci. Na rozluštění této tajenky však možná bude nutné počkat na výsledky druhého kola, protože polovina poslanců se volí v jednomandátových obvodech. Tam, kde nikdo nezíská většinu, se hlasování 26. října zopakuje. Hádankou zůstává i účast voličů, která by podle průzkumů nemusela převýšit dvě pětiny. Před čtyřmi lety jich bylo 46 procent.
Pokud jde o plebiscit, diplomaté jej označují za chiméru, neboť Vilnius se zavázal odstavit druhý reaktor v prosinci 2009. První reaktor byl uzavřen v souladu se závazky v prosinci 2004. Otevřeně se však před volbami troufl postavit se proti referendu jen prezident Valdas Adamkus. Ignalina totiž dodává zemi 70 procent elektřiny. V důsledku jejího uzavření může polevit hospodářský růst a zdražit elektřina až na dvojnásobek a stoupnout inflace. Litva by se stala plně závislou na dodávkách ruského plynu.
Výsledky referenda sice budou nezávazné, nicméně mohou posloužit jako argument Vilniusu, který požaduje od EU dodatečné kompenzace jako větší příděl povolenek na vypouštění emisí a finanční pomoc. Nová elektrárna má být na místě stávající postavena nejdříve v roce 2015, podle expertů však spíše o pár let později.
Foto: archiv
