Policie dopadla pachatele pondělního útoku v minském metru. Pachatelé se prý k činu přiznali, ale motiv útoku policie zatím nezná, oznámil prezident Lukašenko, který zároveň nařídil výslech opozičních politiků.
"Dnes v pět ráno byl zločin objasněn. Pachatele policie vyslechla," řekl Alexandr Lukašenko v televizním projevu. Tajná policie podle něho "potřebovala jen čtyřiadvacet hodin na to, aby včera v devět hodin večer provedla skvělou operaci a bez hluku, střelby a povyku zadržela pachatele.
Dnes v pět hodin ráno vypovídali. ... Hlavní je, že už víme, kdo tento teroristický čin spáchal. Jen ještě není znám důvod. Ale i to se brzy dozvíme, je to teď náš hlavní úkol," řekl prezident, podle něhož mají dopadení zločinci na svědomí i dva další teroristické útoky - exploze ve Vitebsku v roce 2005 a v Minsku v červenci roku 2008. K těmto činům se podle prezidenta rovněž přiznali.
V září 2005 v jedné z vitebských kaváren explodovala výbušnina a způsobila zranění 46 lidí. Zhruba dva týdny předtím podomácku vyrobená nálož vybuchla poblíž autobusové zastávky a zranila dva lidi. V létě 2008 explodovala v Minsku nastražená trhavina na koncertě ke státnímu svátku, jehož se zúčastnil i Lukašenko. Zraněno bylo více než 50 lidí.
Lukašenko dnes oznámil, že v souvislosti s výroky o teroristických útocích vydal příkaz k výslechu představitelů běloruské opozice. "Je třeba vyšetřit veškerá prohlášení politických činitelů, kteří začali kdekoho obviňovat. Dnes hledáme původce výbuchu v metru a ty, kdo si ho objednali. Aktivisté 'páté kolony' možná vyloží karty a řeknou, kdo si to objednal," řekl prezident.
Pátá opoziční kolona
Nálepku "pátá kolona" dostali v běloruském oficiálním slovníku vůdci opozičních organizací, kteří podle Lukašenka mohou fungovat jen díky štědrým darům z nepřátelské ciziny, hlavně z Německa a Polska. Tajné služby těchto států Minsk oficiálně obviňuje i z toho, že loni v prosinci zorganizovaly v centru hlavního města mnohatisícovou demonstraci proti údajně zfalšovaným prezidentským volbám. Protest rozehnala policie a přes čtyřicet jeho údajných organizátorů nyní soudí běloruská justice.
V běloruském i ruském tisku se krátce po explozi objevily spekulace, že Lukašenkův režim může atentát zneužít k sílícím represím proti opozici. Úřady už v úterý varovaly opoziční předáky, aby se ve svých komentářích k pondělní explozi zdrželi "nepodložených spekulací".
Obavy opozice potvrdila úterní razie v redakci opozičního listu Naša Niva, kde policie zabavila fotografie a videoklipy pořízené v místě pondělního výbuchu. Několik těchto materiálů musela redakce odstranit ze svých webových stránek. Opoziční server Charta 97 ochromil v úterý útok hackerů.
Tajná policie v běloruském Brestu v souvislosti s atentátem v noci na dnešek vyslýchala aktivistku opoziční strany Spravedlivý svět Ljudmilu Dzenisenkovou. "Policisté hledají viníky všude kolem a začali u opozičních aktivistů," komentovala Dzenisenková svůj výslech pro agenturu BelaPAN.
Zprávu o postupu vyšetřování podal médiím ještě před Lukašenkovým projevem šéf minských vyšetřovatelů Andrej Šved. Oznámil, že policie zadržela dva muže podezřelé z účasti na atentátu. Oba jsou rodilí Bělorusové a dosud nebyli trestáni. Jména zadržených Šved novinářům nesdělil.
Vyšetřovatelé mají údajně videozáznam, na němž hlavní podezřelý přijíždí ke stanici metra Kupalovskaja s velkou černou taškou a odjíždí směrem ke stanici Okťabrskaja. Tam nějakou dobu postává na nástupišti, pak pokládá tašku pod lavici a odchází k eskalátoru. Z něj sleduje pohyb cestujících na nástupišti.
Ze záznamu je podle Šveda patrné, jak po chvíli muž manipuluje čímsi v kapse bundy nebo kalhot. Bezprostředně poté trhavina vybuchne. Při útoku zahynulo dvanáct osob a dvě stovky dalších byly zraněny.
Ruský list Kommersant dnes napsal, že údajný pachatel byl "evropského vzhledu", což prý vylučuje jednu z verzí vyšetřovatelů, podle níž byl útok dílem kavkazských extremistů. Zprávy o možném podílu povstalců ze severního Kavkazu na pondělní teroristické akci nepotvrdila ani minská generální prokuratura.
