Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyhlásí počátkem července amnestii, při níž by z běloruských věznic mohlo být předčasně propuštěno až 2800 lidí a dalším 7000 by mohl být trest zmírněn. Připravovaná amnestie se ale nebude týkat politických vězňů.
Podle státní agentury BelTA bude oficiálním důvodem amnestie Den nezávislosti, který připadá na 3. červenec. Na úterní poradě v Minsku prezident prohlásil, že při přípravě amnestie je třeba zajistit objektivitu a spravedlnost a "vyloučit jakékoli politické tlaky".
V běloruských věznicích je stále zadržováno několik vůdců opozice, kteří byli odsouzeni k až pětiletým trestům za účast na demonstraci v prosinci roku 2010. Opozice při ní protestovala proti znovuzvolení Lukašenka do prezidentské funkce.
Za hlavního běloruského politického vězně je označován šéf hnutí Vjasna Ales Bjaljackij, který byl loni v listopadu odsouzen nepodmínečně na 4,5 roku za přijetí finančních částek od zahraničních dárců a daňový únik. Disident je podle minských opozičních kruhů považován za vážného kandidáta na letošní Nobelovu cenu míru.
Mikalaj Statkevič, bývalý prezidentský kandidát a jeden z vězněných disidentů, dnes v telefonickém rozhovoru s manželkou vyjádřil pochyby o tom, že by se amnestie mohla týkat jeho osobně či dalších politických vězňů.
"Nevěřím, že by nás pustili na svobodu. Zákony, na jejichž základě jsme byli odsouzeni, pod amnestii nespadají," konstatoval Statkevič. Disidenti se podle něj stali rukojmími, které chce Lukašenkův režim vyměnit za usmíření s Evropou.
Zatím poslední amnestii vyhlásil Lukašenko předloni při příležitosti 65. výročí ukončení druhé světové války. Z běloruských věznic tehdy vyšlo 2500 odsouzených, dalším 8500 byl trest zmírněn. Letošní amnestie by se podle odhadu běloruských médií mohla týkat zejména nezletilých, těhotných žen a invalidů.
