Posměch na titulních stránkách ruských deníků dnes sklidil bývalý moskevský starosta Jurij Lužkov za žádost o povolení trvalého pobytu v Lotyšsku. Místo souhlasu lotyšských úřadů se veterán ruské politiky dočkal zařazení na "černý seznam" nežádoucích osob.
Ruské noviny spekulují, zda jde o odvetu za někdejší Lužkovovy nevybíravé výroky na adresu Lotyšska, anebo zda si Riga nechce kazit vztahy s Kremlem kvůli exstarostovi v nemilosti.
"Neznám jinou zemi, kde by se tolik pošlapávala lidská práva. Lotyšské vedení uplatňuje genocidu (vůči ruské menšině). Je to druhý případ na světě po Kambodži časů Pol Pota," připomněl dnes list Kommersant Lužkovův výrok z demonstrace před lotyšským velvyslanectvím v březnu 1998. Odcitoval i pozdější slova o "otevřeném apartheidu" či o Lotyšsku jako "ostudě Evropské unie". Naposledy "politiku dvojích standardů" odsuzoval v červenci 2008.
Deník Izvestija zase dal zamítnutí Lužkovovy žádosti do souvislosti s nedávnou návštěvou lotyšského prezidenta Valdise Zatlerse v Kremlu, první po mnoha letech, a usoudil, že "po takovém průlomu si Riga sotva bude chtít kazit vztahy s Moskvou kvůli bývalému starostovi".
Podle listu Vedomosti se negativní reakce Lotyšska snadno dala předvídat, a tak "spíše udivuje dětinská naivita, s níž Lužkov hledá útočiště v zemi, kterou nejednou obviňoval z diskriminace ruskojazyčného obyvatelstva a dokonce hovořil o apartheidu".
Lužkovův příklad by ale podle komentátora měl přivést k zamyšlení i další ruské představitele, a to nejen ty, kteří se přímo zapletli do případu smrti právníka Sergeje Magnitského v ruské cele či věznění exmagnáta Michaila Chodorkovského. Nyní sice premiéra Vladimira Putina a vicepremiéra Igora Sečina těžko postihnou nějaké sankce, ale po ukončení kariéry mohou činovníkům všeho druhu vzniknout problémy a sotva si užijí klidné penze v Evropě či v USA.
"Lužkovova snaha získat pobyt v Lotyšsku může vypadat komicky, ale je stejně symbolická jako jeho čapka. Úžasná svoboda, jíž se těší držitelé moci v Rusku, kupodivu nesahá za hranice," uzavřely Vedomosti.
Lužkov vládl Moskvě bezmála dvě desetiletí, než jej loni v říjnu prezident Dmitrij Medveděv odvolal "pro ztrátu důvěry". Sesazení předcházel otevřený konflikt mezi starostou a Kremlem, kterému si Lužkov troufal oponovat.
Prokremelská média zase osočovala starostu z korupce a protežování manželky, nejbohatší ruské podnikatelky Jeleny Baturinové, jejíž jmění se odhaduje na více než 50 miliard korun. Od té doby se vynořují spekulace, zda se pár nechystá emigrovat.
Sám Lužkov však takový záměr stále popírá a žádost podanou na lotyšské velvyslanectví vysvětlil tím, že by mu trvalý pobyt usnadnil cestování po Evropě. Z Lužkovova okolí do tisku proniklo, že bývalý starosta nechce být závislý na ruských úřadech, které prý zdržovaly vydání jeho nového pasu.
Po Lotyšsku by se Lužkov mohl s obdobnou žádostí obrátit na Rakousko či Británii, kde má údajně také nemovitosti. Tam ale platí ještě přísnější přistěhovalecké předpisy než v Lotyšsku.
Nakonec do Rrakous?
Jurij Lužkov se chce usadit Rakousku, oznámil dnes rakouský list Tiroler Tageszeitung. Lužkov se nejprve ucházel o pobyt v Lotyšsku, kde ho však vláda v pondělí umístila na
seznam nežádoucích osob. Mluvčí rakouského ministerstva vnitra Lužkovovu žádost o povolení k pobytu nepotvrdila, neboť tato informace podléhá mlčenlivosti úřadu.
Okresní úřad v alpském městě Kitzbühelu, kde provozuje hotel Lužkovova žena, sdělil, že žádnou žádost od Lužkova neobdržel.
Podle příslušného úředníka však v případě "výše postavených osob" existují i jiné způsoby pro získání pobytu v Rakousku. Rakouská velvyslanectví mohou například vydávat dlouhodobá víza, která platí až pět let.
