Ruský prezident Dmitrij Medveděv ignoroval žádost svého ukrajinského kolegy Viktora Juščenka o bilaterální schůzku na okraj summitu Společenství nezávislých států (SNS), který v pátek skončil v moldavském Kišiněvu. Se dvěma jinými prezidenty postsovětských republik, které SNS sdružuje, se sešel na uzavřeném jednání, s Juščenkem to odmítl, jak informovaly ruské servery.
"Tak dobře, on chtěl, ale já jsem nemohl. Mám vlastní agendu. Mám doma moc práce," řekl Medveděv na dotaz novinářů, proč se nesešel s Juščenkem. Pozdravili jsme se letmo na začátku schůzky, spolu se všemi přítomnými představiteli SNS," dodal.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko nerozmístí rakety v Kaliningradské oblasti
Juščenko, který o schůzku usiloval, vidí v neúspěchu protiukrajinskou politiku Kremlu. "Stanovisko ruské strany bylo, že schůzka prostě není možná," řekl.
Podle serveru Newsru se Medveděv sešel v Kišiněvu k třístrannému jednání s prezidenty Ázerbájdžánu a Arménie Ilchamem Alijevem a Seržem Sarkisjanem, Juščenka ale nechal záměrně stranou. Zato s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem se Medveděv přivítal velmi srdečně.
Jde o demokracii i hodnoty
"Je to otázka hodnot, způsobu života, demokratického procesu. Tady nejde o problém nějakých osobních vztahů, ale o problém vidění světa," dodal Juščenko, jehož prozápadní a zejména proatlantická politika silně dráždí Moskvu.
Juščenko již minulý týden dal najevo, že má zájem sejít se mezi čtyřma očima s Medveděvem během kišiněvského summitu, Kreml však nereagoval. Medveděv v srpnu kritizoval údajnou "protiruskou" politiku Ukrajiny a odložil vyslání nového ruského velvyslance do Kyjeva. Šéf Juščenkovy prezidentské kanceláře tehdy Kreml obvinil z "imperiálních komplexů".
Vztahy mezi Kyjevem a Moskvou se začaly zřetelně zhoršovat poté, co v důsledku takzvané oranžové revoluce přišel počátkem roku 2005 k moci právě Juščenko jako představitel prozápadní orientace země.
Od té doby však Juščenkova popularita v důsledku ekonomických potíží klesla na pouhých několik procent a vše nasvědčuje tomu, že nová hlava státu, která vzejde z lednových voleb, bude podstatně více proruská.
Dnešní ruský deník Nězavisimaja gazeta označuje kišiněvský summit za "pohřeb SNS". Na schůzku se totiž odmítli dostavit šéfové čtyř středoasijských republik - Turkmenistánu, Tádžikistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu. "Vliv Moskvy v daném regionu očividně klesá. Ostatně také další státy SNS pošilhávají po USA a Evropské unii jako partnerech," konstatuje list.
Foto: Reuters
