Ukrajina si dnes tradičně připomíná oběti krutého hladomoru, který zemi postihl v letech 1932 a 1933. Nelítostnému vyhladovění, kterému obyvatele dnešní Ukrajiny vystavil tehdejší diktátor Josif Stalin, podle kyjevských historiků během dvou let podlehlo přes 10,5 milionu lidí. Hladomorem byla země postižena i v obdobích po obou světových válkách, v letech 1921-23 a 1946-47. Oběti položením věnce u památníku hladomoru uctil také ukrajinský prezident Petro Porošenko, který našel historickou paralelu mezi hladomorem a současným konfliktem na východě Ukrajiny, když v obou případech podle něj šlo o nevyhlášenou válku.
Na počátku třicátých let minulého století zahubila miliony lidí násilná konfiskace úrody obilí, jejímž prodejem chtěl režim vyrovnat klesající příjmy do státní pokladny a zároveň financovat budování těžkého průmyslu. Hladomor vyvolal sérii smrtících epidemií a způsobil rozvrat společenských vztahů. Lidé museli odevzdat komisařům režimu veškerou úrodu, venkov obsadila Rudá armáda, aby bránila obyvatelům vesnic hledat obživu ve městech. Podle dobových svědectví tehdy docházelo i k četným případům kanibalismu.
Den památky obětí hladomoru si dnes připomněli obyvatelé prakticky všech větších ukrajinských měst. Vzpomínkové akce uspořádaly nejen radnice ve Lvově, Kyjevě nebo Užhorodu, ale i měst na východě Ukrajiny nepříliš vzdálených od oblastí bojů. Na oběti hladomoru vzpomínal Dněpropetrovsk, Charkov a Oděsa i některá města v Luhanské a Doněcké oblasti.
Prezident Porošenko, doprovázený premiérem Arsenijem Jaceňukem a dalšími členy vlády položil kytici k památníku obětem hladomoru. "Také tehdy Ukrajina čelila nevyhlášené, ale přesto velmi skutečné válce," prohlásil Porošenko. "Zdá se, že duchovní pohrobci Stalina, (Lazara) Kaganoviče a (Pavla) Postyševa (Stalinovi spolupracovníci považovaní za strůjce hladomoru, pozn. ČTK) ještě neodešli na smetiště dějin," prohlásil ukrajinský prezident, podle něhož toto lidé na Ukrajině "opakují zločinné praktiky z dob hladomoru".
Hodnocení tragických let hladomoru je dalším z řady citlivých bodů, který dnes rozdělují Kyjev a Moskvu. Rusko nepopírá, že vinou Stalinova režimu v meziválečném období zahynuly miliony lidí. Výraz "genocida" užívaný na Ukrajině ale Kreml odmítá s argumentem, že nešlo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů.
Shodou okolností si dnes Ukrajinci připomínají i desáté výročí takzvané oranžové revoluce, zápasu o budoucí směřování země, který vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z 21. listopadu 2004. Vítězem kontroverzních voleb byl vyhlášen proruský Viktor Janukovyč, ale opozice se kvůli zfalšování voleb vzbouřila a prezidentem se nakonec stal prozápadní politik Viktor Juščenko.
Vítězství reformistů ale tehdy skončilo kolapsem a vnitřními spory, které po několika letech vedly k návratu proruského režimu. Mnozí kyjevští komentátoři proto výročí Oranžové revoluce interpretují spíš jako varování dnešní proevropské koalici, která se po únorovém převratu a nedávných volbách napodruhé pokusí o přiblížení země k západoevropským hodnotám.
Na dnešek připadá hned trojí výročí významných ukrajinských událostí. Uplynul totiž také rok od svolání první demonstrace na kyjevské náměstí Majdan, ale toto výročí si dnes Ukrajinci nijak viditelně nepřipomínají.
Demonstrace byla před rokem svolána den poté, co Janukovyč oznámil, že nepodepíše plánovanou asociační dohodu s Evropskou unií. Vlna mohutných protestů pak vedla až k pádu Janukovyčova režimu a také k prudkému zhoršení ukrajinsko-ruských vztahů.
