Na 56 milionů rublů (asi 25 milionů korun) odhadují ruští vyšetřovatelé zpronevěry, kterých se podle nich dopustil hlavní dodavatel stavby největší věznice v Rusku a Evropě, která ale oproti plánům nabrala už dvouleté zpoždění.
Nová věznice Kresty-2 na petrohradském předměstí Kolpino stála poplatníky již více než 12 miliard rublů (více než pět miliard korun). Podle plánu měla být otevřena roku 2015. Ale konec stavby největší a nejmodernější ruské věznice pro čtyři tisícovky vězňů je stále v nedohlednu.
Kvůli podezření ze zpronevěry agenti tajné služby o víkendu zatkli bývalého ředitele hlavní dodavatelské firmy Viktora Kudrina, prý krátce před odletem do ciziny, kam už poslal svou rodinu a majetek.
Aféra zapadá do série podobných korupčních skandálů, které provázely výstavbu sportovišť pro zimní olympijské hry v Soči v roce 2014 či stavbu nového ruského kosmodromu Vostočnyj.
Věznice Kresty-2 má nahradit smutně proslulou petrohradskou věznici Kresty, kterou od roku 1890 prošly tisíce politických vězňů, včetně pozdějšího premiéra Alexandra Kerenského, bolševika Lva Trockého, maršála Konstantina Rokossovského či disidentů sovětské éry. Jméno věznice, postavené z červených cihel na březích řeky Něvy, pochází od jejího tvaru, kříže. Svého času to byla největší a nejmodernější věznice v Evropě.
"V každém případě Kudrina zavřeme do Krestů. Ať pozná, jaké je to sedět v rozpadávajícím se vězení, kde je spousta problémů," citoval petrohradský server Fontanka.ru mluvčího vězeňské správy a dodal, že podle legendy věznice nečítá 999, ale tisíc cel, přičemž v té tisící je zazděný její architekt - a teď k němu přibude ještě hlavní stavitel nové věznice.
Za zdmi věznice Kresty se ocitl i syn básnířky Anny Achmatovové vzpomínající ve sbírce Rekviem na "300 hodin" strávených u věznice v zimním mrazu i letním vedru. Od roku 1964 věznice funguje jako vazební. Vězněn zde byl i někdejší nejbohatší Rus Michail Chododorkovskij či aktivisté Greenpeace, kteří se v září 2013 pokusili vyšplhat na ruskou ropnou plošinu v Barentsově moři.
