Reakce na summit
NATO se tváří, že věří v ruskou hrozbu, ale bojovat nechce

Členové Severoatlantické aliance se jen tváří, že kvůli ukrajinské krizi věří v ruskou hrozbu, ale válčit se nechystají. Zdůraznila to ruská státní agentura ITAR-TASS v komentáři k summitu NATO, který v pátek skončil ve Walesu.

Summitu předcházela podle ruské agentury silná mediální kampaň o tom, že Rusko údajně vyslalo svá vojska na Ukrajinu. Ale i tvrzení generálů z velení NATO o tisícovce ruských vojáků na Ukrajině se opírala "o pečlivě vyhodnocené údaje ze sociálních sítí" a o "jakési důvěryhodné zdroje, které nelze jmenovat", podotkla. Korunním důkazem se prý stalo pět rozmazaných satelitních snímků, na nichž byly pořádně patrné jen šipky a vysvětlivky NATO.

V médiích se ale rozpoutala hotová "studená válka" s články o tom, že se NATO chystá čelit Rusku protiraketovou obranou a vytvořením základen ve východní Evropě, jakož i urychlením vstupu Ukrajiny do aliance. "Ruská hrozba je přímou reklamou NATO. Avšak běda pro Brusel, alianční operace za posledních patnáct let měly katastrofální výsledky," uvedl dále ITAR-TASS s připomínkou aliančních tažení v Srbsku, Afghánistánu a Libyi - v Iráku se válčilo pod velením USA a bez oficiální účasti NATO, připomněla ruská agentura.

"Boje v těchto státech se rozpoutaly pod vymyšlenými či přímo podvrženými záminkami (...), provázely je početné oběti a obrovské škody. Alianci přinášela vítězství, ale dotčeným zemím chaos. Aliance fakticky prokázala svou nezpůsobilost v roli mezinárodního mírotvůrce," zdůraznil komentátor. Jako na zavolanou tak prý přišla ukrajinská krize, aby se o ni opřela "příšerná pohádka o ruské hrozbě sousedům, před kterou 'naštěstí' může Západ ochránit NATO". Jinými slovy aliance získá nové finanční zdroje pro staré cíle a úkoly.

Závazky ze summitu prý kalí jen "kapka jedu", že ke zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu - zatím je plní jen čtyři členské země - se má dospět až za deset let! "Tedy jako by se vyděsili nových hrozeb, ale ne moc," podotkl autor a dodal, že "stihomam Pobaltí, které prý přesvědčilo samo sebe o ruské invazi, má uklidnit větší viditelná přítomnost NATO ve východní Evropě".

Ve skutečnosti se prý ale nic ve vztazích NATO k Rusku nemění, summit nevypověděl stávající dohody, ale jen zopakoval tvrzení a požadavky, které znějí už půl roku, od připojení Krymu k Rusku. Ale Ukrajina nedostane "ani zbraně, ani členství".

"Takovým způsobem se většina zemí NATO na summitu zatvářila, že uvěřila v ruskou hrozbu, ale neprojevila zvláštní nadšení, aby se začala bránit či spasila Ukrajinu. Aliance se nyní zjevně nechystá nikde bojovat. Převládají hospodářské zájmy. Politických cílů se NATO snaží dosahovat drsnou rétorikou a mediálními kampaněmi," odhadla ruská agentura a dodala, že ukrajinská krize je pro NATO zajímavá jako prostředek sebeidentifikace a relativně laciný reklamní trik pro zvýšení vojenských výdajů.