Ruský prezident Dmitrij Medveděv a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko se během svého dnešního setkání v Brestu pokoušeli oživit zamrzlou debatu o sjednocení Ruska a Běloruska do jediného státu. O sjednocení těchto dvou zemí se mluví už od 90. let.
Ale jednání o konkrétních krocích, které by ke vzniku nového státu vedly, se za funkčního období Medveděvova předchůdce Vladimira Putina zasekla. Především kvůli sporům o ropu.
"Pokrok je velmi dobrý," řekl po setkání hlav států Medveděv. "Politicky a právně jsme stvořili svazový stát, teď je důležité, abychom ho naplnili skutečným obsahem," zdůraznil Lukašenko.
Svazový stát Ruska a Běloruska vznikl z rozhodnutí prezidentů Borise Jelcina a Alexandra Lukašenka v prosinci 1999. Původně měl být pouze prvním krokem k faktickému sjednocení obou zemí, ale po nástupu Vladimira Putina k moci ruský vztah k projektu ochladl.
Velkou ránu pro vzájemnou dohodu znamenaly především spory kolem dovozu ruské ropy. Rusko nejdříve zvýšilo ceny ropy pro běloruské odběratele a Minsk na to reagoval tím, že zavedl poplatky za tranzit ruské ropy dále na západ. Kvůli běloruskému dluhu také ruský plynárenský gigant Gazprom hrozil Minsku omezením dodávek.
"Posledních osm let spolupráce s Ruskem a jeho bývalým prezidentem bylo plných kotrmelců a klopýtání, ale máme tady silný impulz," připustil Lukašenko. Zda jeho setkání s Medveděvem přinese kýžený posun v projektu, který Lukašenko houževnatě prosazuje, ale není jasné.
V minulosti se často spekulovalo, že kromě Putina je brzdou pro vznik společného státu i samotný Lukašenko, k jehož osobě se ruští vrcholní politici stavějí s rezervou. Západ Lukašenka považuje za diktátora a Bělorusko pod jeho vedením za poslední totalitní režim v Evropě.
Foto: AP
