Spíše ironicky komentuje ruský tisk čtvrteční tříhodinové vystoupení prezidenta Vladimira Putina, věnované hlavně uklidňování nálad po dramatické devalvaci rublu. "Život se po takových tiskových konferencích stává veselejším a svět jasnějším," nadepsal liberální list Vedomosti.
Skvělý nápad vysílat prezidentovu tiskovou konferenci v přímém přenosu posloužil podle komentátora hlavně tomu, že "zase jsme se přesvědčili, že všichni nepřátelé lžou a že náš prezident je nejživější ze všech živých", čili žádný nesrozumitelný android - to když třeba hovoří o gruzínském exprezidentovi Saakašvilim jako o "všivákovi". A také Putin dokazoval lidu, že "stejně jako dříve ví vše o všem a vždy nade vším bdí".
Lze tedy odhodit stranou zrádné myšlenky o selhání vedení země, které člověka mohou napadnout při pohledu na kurz dolaru: "Ne, ne, vše bylo promyšleno, vše je kontrolováno - a jestli ne, tak zase bude, nanejvýš za pár let."
Zkrátka, "Rusové - a nejen Rusky - milují svoji vládu ušima", a "kde jinde by se dalo v naší těžké době uslyšet tolik opravdu uklidňujících slov", na rozdíl od lamentujících bankéřů.
A jestli Západ obviňuje Rusko z porušování nějakých hloupých pravidel, tak Putin jim vyčte mučení islamistů a zákaz vjezdu oblíbeného zpěváka Josifa Kobzona do Lotyšska, jakož i vysvětlí, že agresivní je NATO, zatímco ruští vojáci na Ukrajině uposlechli volání srdce a skutečným opozičníkem býval Lermontov; jinými slovy všem je vše jasné, ironizují Vedomosti.
"Tisková konference ruského prezidenta k závěrům asi nejdramatičtějšího roku v tomto století neodpověděla na klíčovou otázku, co bude s vlastí a s námi. Spíše vznikl dojem, že nejen svět a Rusko, ale i země a její vedení existují v rozdílných realitách," usoudil internetový list Gazeta.ru. Ačkoli se zhroutil měnový trh a vypukla naplno finanční krize, nezaznělo nic konkrétního a prezident hovořil, jako by se nic zvláštního nestalo.
Prezidentův příslib "odskoku do přebytku" se neopírá o žádné seriózní argumenty, podotkl komentátor a pozastavil se nad tím, že vše v ekonomice se prý sladí samo od sebe, za rok za dva, a to "nevyhnutelně", jak Putin několikrát zopakoval.
"Tak bodrý tón si prezident asi vybral schválně, aby uklidnil lid (...) Ale bohužel neuklidnil všechny: dokonce i při růstu cen ropy na světových trzích rubl během tiskové konference klesal," upozornil autor. Podle jeho názoru sklíčenost elit z krize a úporná neochota Ruska přiznat si její vnitřní a politický - nejen ekonomický - charakter mohou v budoucnu vážně ohrozit stabilitu země.
Nejenže Putin neohlásil žádné demise, a zklamal tím naděje na nového premiéra, ale přímo dal najevo, že je vcelku spokojen s ústřední bankou, s vládou i s šéfem ropného koncernu Rosněfť Igorem Sečinem, tedy že nadále hodlá lavírovat mezi relativními jestřáby v politice a relativními liberály v ekonomice.
"Sotva však valuty v bankách či pohanku v obchodech skupují výlučně odpůrci režimu - a to pád rublu i chaotické vykupování zboží bývají známkou krize důvěry lidí ve stát, jak řadových občanů, tak firem," poznamenal list Gazeta.ru.
Soudí, že jakkoli prezident nepříjemné otázky ponechal bez odpovědi a jeho rétorika se stala ještě tvrdší a lidovější, realita stejně donutí režim reagovat na krizi.
Zatím je však nejasné, zda se vládě a centrální bance podaří uhasit ekonomický požár v zemi, která se uchází o globální roli v novém světovém pořádku. A to "naše neuvěřitelně útočná zahraniční politika fakticky zahnala zemi nejméně na rok do hluboké ekonomické obrany".
"Vlastní ekonomika se stává úhlavním nepřítelem Ruska," tvrdí Gazeta.ru a doporučuje režimu "přiznat si novou realitu a věnovat se raději vlastní zemi než boji s nikoli vždy skutečnými vnějšími hrozbami".
