Pravoslavní aktivisté přivezli do kanceláře ruského prezidenta Vladimira Putina archy s více než milionem podpisů pod peticí, aby v Rusku zakázal potraty. "Desítky lidí vytvořily živý řetěz se stovkou krabic s podpisy v rukou. Krabice byly ozdobeny dětskými kresbami a na každé byl název regionu," vylíčil server Newsru.com.
Celá akce se ale v úterý zadrhla na tom, že prezidentská kancelář nebyla s to takový příval papíru najednou zvládnout, a tak si vymínila, že aktivisté přinesou k přepážce jen tři krabice podpisových archů za den. A to mají předat celkem 200 krabic.
Předání podpisů mělo připomenout, že sovětské úřady v listopadu 1920 a listopadu 1955 interrupce povolily.
Pod peticí proti potratům se loni podepsal i moskevský patriarcha Kirill, který stojí v čele vlivné pravoslavné církve. Nešlo o zákaz, ale o to, aby přestaly být bezplatné. Vláda tento požadavek odmítla.
Sovětský svaz byl v roce 1920 první zemí na světě, která povolila umělé přerušení těhotenství. Avšak v roce 1936 stalinský režim interrupce zase zakázal. V roce 1955 byly potraty znovu povoleny a staly se tak běžnými, že fungovaly jako způsob antikoncepce. Teprve po rozpadu SSSR v roce 1991 se rozšířilo používání antikoncepce.
Podle oficiálních statistik byl počet potratů v Rusku v roce 1993 jedním z nejvyšších na světě: na sto živě narozených dětí připadalo 235 potratů. Ale v dalších letech tento počet prudce klesl a v roce 2015 na sto novorozenců připadalo 44 potratů.
Církev, k níž se hlásí většina Rusů, soudí, že potraty přispívají k demografické krizi. Církev také pravidelně žádá úřady, aby možnost interrupcí omezily. Její vliv na politiky je silný a ruská hnutí proti potratům kopírují metody od svých amerických protějšků, poznamenala před časem agentura AFP.
