Údiv ruských médií vyvolala příručka, kterou vydaly petrohradské úřady pro migranty z ciziny. Zahraniční dělníky zobrazuje v podobě koštěte, zednické špachtle, malířského válečku či štětky. A to se město pyšně označuje za "kulturní metropoli Ruska" a příručku vydalo v rámci programu Tolerance.
Bez cizích rukou, ochotných vykonávat i neoblíbené práce, se Rusko neobejde, nicméně mezi "domácími" a "hostujícími" pracovníky běžně propukají konflikty. Zřejmě je má pomoci odstranit příručka s pravidly chování pro "gastarbeitry", jak svědčilo i vydání v uzbeckém, tádžickém a kyrgyzském jazyku.
"Budete žít a pracovat ve městě, které je kulturní metropolí Ruska," slibuje brožurka a radí, jak správně dojet do Petrohradu, zaregistrovat se u úřadů, kde absolvovat zdravotní prohlídky nebo jak se chovat na veřejných místech.
Kupříkladu "váleček" či "štětka" mají používat frázi "Nemohli byste mi pomoci?" či výrazy "promiňte" a "prosím".
Pohraničníci, úředníci, lékaři a další pohostinní Rusové, se kterými "košťata" a "špachtle" mohou přijít do styku, jsou v příručce vyobrazeni v lidské podobě. A ruská média se pozastavují nad tím, jací specialisté z věhlasných institucí se na vzniku dílka podíleli.
V Rusku pracují - ať legálně, či nelegálně - miliony zahraničních dělníků. Bez gastarbeitrů se neobejde snad žádná stavba. Přistěhovalci ze Střední Asie a Kavkazu prodávají v obchodech a na tržnicích, zametají ulice a chopí se každé dřiny, kterou Rusové už dělat nechtějí. Přinejmenším ne za ty peníze, za které se nechají najmout přistěhovalci.
Podle odhadů je Rusko jedním z největším trhů pro "gastarbeitry" a jejich peněžní transfery do vlasti představují významný díl ekonomik středoasijských republik.
