Znepokojení nad rostoucí militarizací Kaliningradské oblasti, ruské enklávy vklíněné mezi Litvu a Polsko, dnes ve společném prohlášení vyjádřili členové zahraničních výborů litevského, lotyšského a estonského parlamentu. Na konferenci v litevských lázních Nida označili rozmisťování ruských zbraní v regionu za "výhrůžné a nepřijatelné".
Rusko nedávno oznámilo, že v odpověď na budování protiraketového štítu NATO v Evropě rozmístí v okolí Kaliningradu rakety Iskander s doletem 500 kilometrů. Počátkem roku Moskva v Kaliningradské oblasti uvedla do provozu novou radiolokační stanici Voroněž-DM. Podle zpráv ruských médií hodlá rovněž Rusko vyzbrojit svou baltskou flotilu novými protiraketami S-400.
Poslanci pobaltských států v prohlášení uvedli, že nové ruské zbraně v bezprostřední blízkosti východní hranice Evropské unie a NATO jsou novou komplikací ve vztazích Moskvy s Evropou. Navrhli, aby Západ k této okolnosti přihlížel při plánování své příští spolupráce s Ruskem.
Zvlášť silné znepokojení dávají najevo představitelé Litvy, která s Kaliningradskou oblastí přímo sousedí. Vilniuský parlament koncem května varoval vládu, že nesmí růst ruské vojenské moci v oblasti ponechat bez odpovědi. "Musíme na hrozbu upozorňovat, hovořit o ní a žádat jasné odpovědi," uvedli poslanci.
Severoatlantická aliance v rámci budování protiraketového štítu hodlá na polském území do roku 2018 rozmístit střely RIM-161A, známé též pod názvem SM-3, které se mají stát jádrem protiraketové obrany starého kontinentu. V současnosti USA vysílají každé čtvrtletí na jeden měsíc do Polska baterii Patriotů ze svých základen v Německu.
Podle Ruska je posilování jeho vojenského potenciálu reakcí na protiraketový štít NATO, který údajně omezuje odstrašující sílu ruských strategických zbraní. Západ svůj protiraketový systém označuje za obranu před íránskými raketami a tvrzení o ohrožení ruské vojenské moci odmítá.
