Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) pozbyla na významu, protože Severoatlantická aliance odmítá ratifikovat revidovanou verzi dokumentu, prohlásil v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Varoval zároveň, že by Rusko mohlo od této mezinárodní dohody o kontrole zbrojení odstoupit.
Podle Lavrova neochota NATO ratifikovat modernizovanou verzi CFE vedla k "extrémní nerovnováze" v úrovních zbraní mezi Ruskem a NATO. Celá koncepce dohody se stala "bezvýznamnou", citují jeho slova ruské tiskové agentury.
Smlouva byla podepsána v roce 1990 v Paříži a revidována v roce 1999 na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v tureckém Istanbulu členy NATO a státy bývalé Varšavské smlouvy. Tato dohoda má stanovit limity výzbroje zúčastněným zemím v pěti kategoriích konvenčních zbraní: tanků, bojových obrněných vozidel, dělostřelectva, bitevních letadel a útočných vrtulníků.
NATO a USA žádají stažení vojsk z Moldavska a Gruzie
Rusko pozměněnou verzi CFE ratifikovalo, ale USA a další členské země NATO to odmítly udělat, dokud Moskva nesplní svůj závazek a nestáhne vojska z postsovětského Moldavska a Gruzie.
Podle tvrzení Moskvy žádná taková spojitost neexistuje. Souhlasila stáhnout své jednotky z Gruzie, vzepřela se však požadavku Západu, aby stáhla armádu ze separatistického moldavského Podněstří.
Ruští oficiální činitelé obvinili NATO, že porušuje některá ustanovení CFE, když rozmisťuje své vojenské síly v nových členských státech střední a východní Evropy. Varovali rovněž, že by Moskva mohla uvažovat o odstoupení od smlouvy. Rusku je silně proti mysli úmysl USA vybudovat na území České republiky a Polska základnu protiraketové obrany.
"Možná bychom měli přestat hrát tyhle hry. Ať se každá země rozhodne, jak bude využívat svého území k rozmisťování sil," signalizoval Lavrov možnost, že by se Moskva mohla rozhodnout pro neúčast v CFE kvůli neochotě NATO akceptovat její modifikovanou verzi. Upozornil však, že se Moskva dosud v této záležitosti nerozhodla.
"Nemluvíme o již učiněném rozhodnutí, pouze sledujeme situaci," řekl ruský ministr. "Musíme brát pochopitelně v potaz vývoj strategické situace v blízkosti našich hranic a v souvislosti s tím bychom měli rozhodnout o tom, jaká konkrétní opatření bychom měli podniknout, abychom byli schopni prakticky zajistit strategickou stabilitu," dodal Lavrov.
Polsko varování z Ruska odmítá
Polský prezident Lech Kaczyński se dal v pátek slyšet, že zprávu o varování Ruska, že by mohlo odstoupit od CFE, přijal klidně. Zdůraznil, že "(protiraketový) štít má chránit území USA proti útokům z jiného území, než je území Ruské federace". Proto podle něj "taková reakce ruské strany může překvapit a zavdat příčinu ke spekulacím".
Obzvláště velké obavy ohledně plánu USA rozmístit na území České republiky a Polska svůj protiraketový systém vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin. Nedůvěřuje prý tvrzení Američanů, že jeho účelem je zabránit případnému raketovému útoku balistických střel dlouhého a krátkého doletu vypálených z Blízkého východu nebo z KLDR. Zmínil se přitom o možnosti přijetí protiopatření.
Možnost odstoupení Ruska od CFE nastínil ve čtvrtek také náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij. Podle něj bude rozhodnutí Moskvy záviset na budoucích krocích USA souvisejících s navrhovaným protiraketovým systémem.
Foto: AP
