Republikánská strana Arménie (HHK) prezidenta Serže Sargsjana drtivě zvítězila v nedělních parlamentních volbách a její koaliční partner Prosperující Arménie (BHK) skončila na druhém místě. Na svém webu to oznámila centrální volební komise.
Z výsledků po sečtení hlasovacích lístků ze všech volebních místností vyplývá, že republikáni získali 44 procent a BHK 30,2 procenta hlasů. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do 131členného parlamentu překročily tři další strany. Do parlamentu se dostal také Arménský národní kongres. Tento opoziční blok vedený někdejším prezidentem Levonem Ter-Petrosjanem získal podporu 7,1 procenta voličů, překonal tak nutnou sedmiprocentní hranici pro koalice stran, které do voleb vstupují se společnou kandidátkou.
Političtí předáci i voliči očekávali, že parlamentní volby budou ve znamení demokracie. Hlasování v roce 2007 totiž provázely machinace a prezidentské volby o rok později byly poznamenány násilnostmi, při kterých zahynulo deset lidí.
Pozorovatelé průběh voleb ocenili
Nedělní volby sledovalo více než 300 mezinárodních pozorovatelů z Organizace pro bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ti Arménii ocenili za volební reformy a otevřenou a nenásilnou kampaň, několika nejmenovaným "subjektům" ale vytkli nezákonné prohřešky, proti kterým volební komise nedokázala zakročit.
Policie přijala 129 stížností na údajné machinace s hlasovacími lístky a pokusy o uplácení voličů. Řada z nich se podle úřadů ukázala jako neopodstatněná.
Žádné násilnosti nebyly hlášeny, což je znamením toho, že obyvatelé této zakavkazské země usilují o stabilitu a ekonomický rozvoj. Hospodářství státu totiž v 90. letech minulého století zdevastovala válka se sousedním Ázerbájdžánem, v letech 2008 a 2009 pak na zemi dolehla světová hospodářská krize.
