Nejdůležitějším a nejnebezpečnějším následkem ruské okupace poloostrova Krym je skutečnost, že byl přeměněn na vojenskou základnu, na které mohou být jaderné zbraně. Na středeční tiskové konferenci to řekl ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Rusko podle něj neustále navyšuje počet vojáků, umisťuje na poloostrově moderní zbraně, začalo také s urychlenou revitalizací starých sovětských zbrojovek, letišť, úložišť , mimo jiné pro jaderné zbraně.
Znepokojující je také situace z hlediska lidských práv na Krymu. "Ideologie vojenského shromaždiště určila směřování všech jiných oblastí života na Krymu," řekl Perebyjnis. "Pro potřeby vojenské základny Rusko nepotřebuje 2,5 milionu obyvatel na poloostrově, navíc obyvatel, kteří jsou zvyklí na demokratické ukrajinské poměry a svobodu projevu," doplnil. Proto podle velvyslance Rusko začalo hned po obsazení vytlačovat původní obyvatelstvo a nahrazovat jej "poslušnými migranty z Ruska".
Posledních pět let podle Perebyjnise přineslo také fatální následky pro ekologickou situaci na poloostrově. "Nezodpovědné hospodaření Ruska na poloostrově jako na nevlastním statku negovalo všechno, co Ukrajina pěstovala a rozvíjela desítky let," řekl. Problémy se do značné míry vyhrotily v průběhu nezákonné výstavby takzvaného krymského mostu, který spojuje ruskou pevninu s Krymem. "Nejen, že je obtížnou překážkou pro lodní dopravu a navigaci, ale má výrazně negativní vliv na přírodní prostředí Černého a Azovského moře," poznamenal velvyslanec.
Přesto ale Ukrajina v poslední době dosáhla značného pokroku. Ukrajinská ekonomika podle Perebyjnise roste 12. čtvrtletí po sobě. Země také započala s reformami, mezi kterými velvyslanec zmínil deregulaci podnikání, zlepšení podnikatelského prostředí, zvýšení efektivity správy státních investic a státního sektoru ekonomiky, úspěšnou realizaci asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií a zavedení zóny volného obchodu.
Ukrajina potřebuje mezinárodní podporu
"Podíl vývozu například do Evropské unie v rámci celkové struktury ukrajinského vývozu činí v současnosti víc než 42 procent. To znamená, že Evropská unie se stala hlavním obchodním partnerem Ukrajiny. V roce 2018 jsme prodávali do Evropské unie více zboží, než kterýkoli jiný rok předtím v historii hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií," řekl Perebyjnis. Zmínil také ukrajinským parlamentem nedávno schválený ústavní dodatek, který zavazuje zemi k členství v EU a Severoatlantické alianci.
Ukrajina se podle diplomata neobejde bez pomoci mezinárodního společenství. Podle něj je nutné zapojit nové nástroje tlaku na Moskvu, zesílit sankce a politickou izolaci. "Jsme přesvědčeni, že je nutno přijít na novou úroveň omezujících opatření vůči Rusku, které by se přibližovaly někdejším opatřením vůči Sovětskému svazu nebo jiným totalitním režimům," poznamenal Perebyjnis. Česku poděkoval mimo jiné za "důslednou politiku neuznání ruského pokusu o anexi Krymu".
Referendum o připojení Krymu k Ruské federaci se uskutečnilo 16. března 2014 a 96,8 procenta hlasujících se v něm vyslovilo pro spojení s Ruskem. Už v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu.
