Od začátku hospodářské krize klesla důvěra ve vládnoucí tandem v Rusku, v prezidenta Dmitrije Medveděva o desetinu, v premiéra Vladimira Putina o sedm procent. Současně je však většina Rusů nadále přesvědčena o tom, že nikdo by nemohl řídit zemi lépe. Vyplývá to z průzkumu střediska VCIOM, jehož výsledky dnes zveřejnil list Trud.
Zatímco loni v září schvalovalo Putinovu práci 81 procent Rusů, nyní je to 74 procent. U Medveděva, jehož popularita trvale pokulhává za Putinem, klesla podpora podle VCIOM ze 79 na 69 procent.
Krize připravila statisíce Rusů o práci a způsobila strmý pád rublu, který vůči dolaru ztratil třetinu hodnoty. Hospodářskou politiku vlády nyní podle průzkumu schvaluje jen 15 procent dotázaných, třetina je proti.
"Snížení podpory pro kroky úřadů v době krize je normální jev," míní analytik Michail Vinogradov, podle něhož přetrvávající vysoká úroveň důvěry v prezidenta a premiéra svědčí o tom, že na scéně se neobjevila reálná alternativa.
Putin a Medveděv se nadále nemusejí obávat ohrožení svého postavení, i když jejich popularita bude s krizí nejspíše dále klesat.
Opoziční politici však předpokládají, že krize si vynutí politické změny.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov už vyhlásil "mobilizaci" strany před předčasnými volbami, které by se podle něj mohly odehrát už letos.
Experti podle Trudu varují, že Putinovi další setrvávání v čele vlády hrozí ještě větší ztrátou popularity, a proto počítají s možností buď předčasných prezidentských voleb, které by vrátily Putina do Kremlu, anebo jmenováním Putina do čela svazového soustátí s Běloruskem.
"Zatím je to vše jen z oblasti hypotéz," míní Alexej Makarkin z Centra politických studií, podle něhož nic zatím nenutí moc k předčasným volbám či jiným nevýhodným změnám. Ty podle něj nastanou jedině v případě, že krize potrvá déle než rok a dotkne se většiny populace natolik, že by hrozil výbuch nespokojenosti.
Ale podle průzkumu střediska FOM je nyní ochotno protestovat jen 35 procent Rusů, což je o čtyři procenta méně než před propuknutím krize.
Podle sociologů se výhrady obyčejných Rusů netýkají ani tak poklesu životní úrovně a rostoucí nezaměstnaností jako pocitu, že se moc příliš nestará o osud lidí.
"Podle našich průzkumů se od prvních osob ve státě čekají hlavně upřímná slova, co se děje, jak dlouho krize potrvá a hlavně, jak bude stát pomáhat lidem. Odpovědi zatím chybí," poznamenal ředitel VCIOM Valerij Fjodorov.
Zatím se podle něj zdá, že moc je natolik zahlcena bojem s krizí, že zapomněla sdělit občanům, co podniká. Medveděv však v neděli v televizním rozhovoru podnikl první pokus o otevřenější dialog, když varoval, že krize potrvá dlouho.
Foto: AP a Reuters
