Ukrajinský prezident Petro Porošenko veřejně odvolal své výhrady vůči referendu, které by mohlo zvýšit pravomoci odbojným proruským oblastem, kde už více než rok trvají boje. Změnil tak dosavadní postoj své vlády. Proruští separatisté na to ale reagovali odmítavě.
Konflikt mezi rebely podporovanými Ruskem a vládními jednotkami na východě Ukrajiny si vyžádal více než 6000 životů. Demonstranti ve východoukrajinských oblastech na začátku konfliktu žádali hlasování o větší autonomii. Ukrajinská vláda to ale tehdy odmítala.
V neděli se však Porošenko sešel s parlamentním výborem, který připravuje dodatky k hlavním ukrajinským zákonům, a prohlásil, že nebude proti tomu, když se komise rozhodne pro podobné referendum. "Jsem připraven vyhlásit referendum k otázce státních pravomocí, pokud rozhodnete, že je to potřeba," řekl v televizní debatě se členy výboru.
Zároveň zdůraznil, že je ale stále proti federalizaci Ukrajiny, jak si přeje Rusko. Je ovšem pro decentralizaci moci ve prospěch regionů. V rukách ústřední vlády by podle něj mělo zůstat hlavně rozhodování v bezpečnostních, obranných a zahraničních otázkách.
Podle zmocněnce proruských vzbouřenců Denise Pušilina se Porošenko ale snaží jít proti politickým reformám vyplývajících z mírových dohod z Minsku. "Velký počet Porošenkových prohlášení nejenže je v rozporu s minskými dohodami, ale i se zdravým rozumem," prohlásil Pušilin.
"Jsou to zcela nepřijatelné věci. Všechno co (v Kyjevě) říkají a dělají nemá nic společného s minskými dohodami," dodal Pušilin. Jedním z problémů je, že k přípravám dodatků k hlavním ukrajinským zákonům nemohou říci své názory zástupci separatistů.
Povstalci v souladu s dohodami z Minsku propustili 16 zajatců z ukrajinské armády. Porošenko jejich propuštění potvrdil na Twitteru.
