Z ruské pravoslavné církve se může stát jeden z největších vlastníků v Rusku, stát by se naopak v podmínkách krize zbavil povinnosti financovat údržbu církevních objektů. Pokud ovšem vláda a parlament schválí návrh zákona o církevních restitucích, který připravuje ministerstvo hospodářského rozvoje.
Návrh počítá s navrácením majetku zabaveného bolševiky po komunistické revoluci v roce 1917; konkrétně všechny zaregistrované církve obdrží jako svůj majetek chrámy, jiné nemovitosti a pozemky, které momentálně mají v bezplatném držení na časově neomezenou dobu. Samo ministerstvo se však zdrželo vyjádření k připravované předloze, protože ještě není v definitivní podobě. O návrhu dnes informoval list Kommersant.
"Pokud zákon bude přijat, experti na nemovitosti jsou přesvědčeni, že (pravoslavná) církev se může přeměnit v největšího nestátního vlastníka," napsal Kommersant. Církvi by mohly konkurovat jen plynárenský monopol Gazprom a železnice. V Moskvě se přitom hektar pozemku prodává za šest až sedm milionů dolarů.
Momentálně má jen pravoslavná církev v Rusku 234 mužských a 244 ženských pravoslavných klášterů, na 16 tisíc farností se svými chrámy a skoro 5000 církevních škol. Katolických farností je 220, třetina však nemá vlastní kostely. Mešit je více než 4000, židovských synagog okolo 70.
Většinu těchto objektů mají církve v bezplatném a trvalém držení. Ale předchozími vládními rozhodnutími pravoslavná církev dostala do svého majetku více než stovku chrámů. Připravovaný zákon má tento proces zakončit. Podle návrhu by v dalších deseti letech nemohl nový majitel měnit účel objektu ani předat ho třetím osobám.
Další podmínkou má být, aby se objekty směly předávat až poté, co dosavadní uživatelé získají náhradní prostory. Církev by nemohla získat ani dvě desítky zvláště cenných objektů zařazených do seznamu světového dědictví UNESCO, například chrám Vasilije Blaženého na moskevském Rudém náměstí či chrámy, které se nacházejí uvnitř Kremlu.
"Stát nepředá církvi majetek nezištně. Moc, která přišla o důvěru lidu, se rozhodla získat si autoritu prostřednictvím církve," míní poslanec za opoziční komunisty Vladimir Kašin, který preláty už podezírá, že s nabytým jměním budou podnikat. Podle moskevského patriarchátu však za církevní majetek odpovídá příslušný arcibiskup a předchozí patriarcha Alexij II. komerční pronájmy nepovoloval s výjimkou případů, kdy výtěžek sloužil opravám kostelů.
Představitelé muslimské a židovské obce však již připouštějí, že pronájmy majetku umožní, aby si obstaraly finance, zajistily si nezávislost na státu i získaly prostředky na dobročinné cíle.
Vracení církevního majetku zabaveného bolševiky začalo už na počátku 90. let, kdy tehdejší prezident Boris Jelcin podepsal dekret o předání církevních objektů. Před pěti lety pak parlament přijal zákon umožňující bezplatné a trvalé užívání pozemků pod chrámy. Proces restitucí se neobešel bez skandálů. Kupříkladu loni v listopadu Treťjakovská galérie odmítla církvi zapůjčit slavný obraz Svaté trojice Andreje Rubleva.
Foto: Reuters, AP
