Koncil ruské pravoslavné církve povolil duchovním aktivní účast v politickém životě země. Církevní hodnostáři podle rozhodnutí mohou "ve výjimečných případech" kandidovat ve volbách, aby ochránili církevní zájmy.
Oznámil to dnes moskevský patriarchát na svých webových stránkách. Členství v politických stranách duchovním církev nadále zakazuje.
Podle metropolity Illariona, který v ruské pravoslavné církvi odpovídá za styk s laickou veřejností, zůstává neúčast v bezprostředním politickém boji základní církevní zásadou. Duchovní mohou zastávat i veřejně projevovat politické názory, ale vstupovat aktivně do politického soupeření i nadále nesmějí.
Jen "v případě krajní církevní nezbytnosti" je podle Illariona možné od této zásady ustoupit, a to výhradně s výslovným souhlasem nejvyšších církevních kruhů. Duchovní se přitom nesmí pouštět do veřejné politické kampaně a nesmí být členem žádné politické strany, upozornil Illarion.
Podle pozorovatelů ruské pravoslavné scény trvala interní diskuse o politické aktivitě duchovních celý loňský rok. Zvítězila nakonec formulace, podle níž smí pravoslavný pop vstoupit do voleb, pokud "je nezbytné postavit se silám, jež chtějí zneužít politickou moc k boji s pravoslavím".
Ruská pravoslavná církev dnes patří k nejpočetnějším křesťanským komunitám na světě. V církevních strukturách slouží téměř 30 000 duchovních ve 160 diecézích. Vliv církve, který se nepodařilo zcela vymýtit ani v sovětské éře vyznávající mnohdy militantní ateismus, v posledních letech výrazně stoupá. V Rusku se stavějí a obnovují kostely, loni vstoupil v platnost zákon o návratu církevního majetku.
K příslušnosti k církevnímu společenství se hlásí i Kreml, který podle ruských komentátorů našel v pravoslaví zárodek nové státní ideologie.
