Dosavadní kyrgyzský premiér Almazbek Atambajev se stal už v prvním kole vítězem kyrgyzských prezidentských voleb, které měly završit komplikovaný proces přechodu této středoasijské země od autoritářské prezidentské vlády k parlamentní demokracii. Po sečtení téměř všech hlasovacích lístků obdržel Atambajev přes 63 procent hlasů, jeho soupeři ale výsledky zpochybnili.
Hlavní Atambajevovi protikandidáti, Kamčybek Tašijev a Adachan Madumarov, skončili s necelými 15 procenty na druhém a třetím místě. Tašijev odmítl výsledky voleb uznat a dramaticky varoval, že "státní moc bude tvrdě potrestána a pocítí sílu lidu". Sčítání hlasů podle něj doprovázely "až statisíce" podvodů a volby by měly být zrušeny. "Tak špinavé a nespravedlivé volby v naší zemi ještě nikdy nebyly," řekl Tašijev novinářům.
Na vážné nedostatky volebního procesu upozornil i Madumarov, který řekl, že oznámeným výsledkům nevěří. Podle kyrgyzských médií hrozí nebezpečí, že povolební spory oživí rozdělení země na vyspělejší sever a méně rozvinutý jih a vzkřísí etnické spory mezi většinovými Kyrgyzy a uzbeckou menšinou. Ty loni v létě připravily několik set lidí o život a statisíce dalších o přístřeší.
Výhrady k volbám zazněly i z řad pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). "Volební kampaň proběhla v souladu se základními demokratickými svobodami," uvádí se v dokumentu organizace. "Tento fakt ale zastínily závažné nesrovnalosti ve volební den, zejména při sčítání hlasů." Pokud jde o demokratickou perspektivu země, jsou nicméně pozorovatelé OBSE "opatrnými optimisty".
Početný štáb ruských pozorovatelů uvedl, že hlasování bylo bez ohledu na drobné nedostatky "transparentní a spravedlivé".
Atambajev se již před oznámením volební komise prohlásil za vítěze prvního kola a jeho štáb začal slavit v neděli večer. Volební účast podle ústřední volební komise lehce přesáhla 60 procent.
Funkce prezidenta ve středoasijském Kyrgyzstánu má být po téměř dvou dekádách autoritářské vlády napříště spíš reprezentativní, rozhodující zákonodárnou moc po schválení loňských ústavních reforem převzal parlament. Nejvýznamnější pravomocí prezidenta je právo jmenovat ministra obrany a šéfa tajné služby. Funkční období hlavy státu je šest let bez práva na druhý mandát.
