Síly velmi rychlé reakce NATO nemohou být vyslány do východní Evropy v případě války s Ruskem, uvedl s odvoláním na dva alianční generály list Financial Times. Podle deníku by silám hrozila porážka ještě předtím, než by se připravily k boji.
Severoatlantická aliance se v roce 2014 v reakci na ruský postup na Ukrajině rozhodla posílit obranu svého východního křídla vytvořením nových sil velmi rychlé reakce o 5000 mužích. Podle dvojice generálů NATO by ale tyto síly byly při přesunu a rozmisťování příliš zranitelné, než aby je bylo možné vyslat do Polska nebo pobaltských zemí.
I proto aliance počítá s tím, že obranu svého východního křídla vyztuží jinak. Zvažuje například rozmístění celkem čtyř praporů do trojice pobaltských zemí a do Polska. Podle jednoho vysoce postaveného polského diplomata je to přitom naprosté minimum toho, co je potřeba udělat. Aliance bude o opatřeních jednat na červencovém summitu ve Varšavě.
I přes nedostatky považují alianční činitelé síly velmi rychlé reakce za důležitý prvek společné obrany, který je možné využít, aby dokázaly udržet v mezích občanské nepokoje nebo situace, kdy dochází k překročení aliančních hranic.
Činitelé NATO jsou přesvědčeni, že Moskva by takové "hybridní" prvky využila, aby proti alianci poštvala její protivníky před vypuknutím otevřených bojů. Severoatlantická aliance tvrdí, že Rusko takovou taktiku využívá i na Ukrajině.
