Proruští aktivisté obsadili na východě Ukrajiny o víkendu nejméně tři objekty státní správy. Po sídle místního gubernátora v Doněcku a regionální kanceláři ukrajinské tajné služby SBU v Luhansku se zmocnili i regionální administrativní budovy v Charkově.
Ukrajinský úřadující prezident Oleksandr Turčynov na mimořádné schůzce jednal s vedoucími představiteli ukrajinských bezpečnostních služeb a zrušil svou plánovanou pondělní návštěvu Litvy. Kyjev obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina z odpovědnosti za vyhrocení nepokojů.
Dav proruských demonstrantů dnes v Doněcku přemohl policejní kordon a násilím pronikl do budovy gubernátora. Policisté nasadili vodní děla, v centru města podle serveru Novosti Donbassa vybuchovaly granáty a lahve se zápalnou směsí. Incidentu předcházela dvoutisícová demonstrace proruských organizací požadujících referendum o připojení oblasti k sousednímu Rusku.
Podle agentury Unian odpoledne nad doněckou oblastní správou zavlály ruské vlajky a prapor takzvané Doněcké republiky, kterou chtějí vyhlásit radikální promoskevské organizace.
Napětí zavládlo také v asi 150 kilometrů vzdáleném Luhansku, kde proruská opozice zorganizovala několikatisícový mítink. Kolona osobních aut s ruskými vlajkami projížděla městem, lidé na hlavním náměstí skandovali protiukrajinská hesla. Akci zorganizovala hnutí Luhanská garda a Ruská jednota, které společně vytvořily Lidovou koordinační radu jako alternativní orgán místní správy.
Bojovně naladění demonstranti žádali osvobození předáka Luhanské gardy Alexandra Charitonova, jehož v polovině března ukrajinská policie zadržela a obvinila z ohrožování ústavního pořádku. Dav radikálních aktivistů pronikl do místních kanceláří tajné služby SBU a pokusil se objekt zapálit.
Podle agentury Unian v Luhansku útočníci nakonec dosáhli příslibu, že se Charitonov a pět dalších zadržených aktivistů dostanou na svobodu. Útoky na centrální správní budovy prý po jejich osvobození ustanou.
Proruská demonstrace za účasti několika set lidí se dnes uskutečnila i v Dněpropetrovsku, kde demonstranti pálili vlajky Evropské unie a žádali referendum o federalizaci. Nedaleko se sešli stoupenci proevropské orientace, policistům se ale oba mítinky podařilo oddělit.
Petardy a lahve se zápalnou směsí dnes létaly vzduchem i v Charkově, kde podle agentury Interfax zavlály ruské vlajky i nad regionální administrativní budovou. Proruskou demonstraci tam zorganizovali aktivisté z hnutí Boj a z Ukrajinského východního bloku. Obě seskupení volají po federalizaci země a po vypsání referenda o připojení k sousednímu Rusku.
Demonstrantům se postavily bojůvky radikálů z Pravého sektoru, policisté situaci čelili jen s krajním vypětím. V Charkově, stejně jako v Luhansku a Doněcku, utrpělo několik lidí zranění, ztráty na životech ale hlášeny nejsou..
Kyjev odmítá zdražení plynu
Rusko na změnu politické orientace Kyjeva počátkem dubna reagovalo prudkým zvýšením cen plynu. Moskva zvedla cenu ve dvou krocích o více než 200 dolarů na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Ukrajinská vláda v sobotu oznámila, že novou ruskou cenu zemního plynu odmítá: místo 485 dolarů požadovaných Moskvou je ochotna platit 268 dolarů.
Kyjev by chtěl kromě toho zvýšit dodávky plynu z Evropy. Stávající plynové potrubí určené původně k přepravě plynu z východu na západ by podle Ukrajiny mohlo přepravovat plyn i opačným směrem. Podle šéfa ruské plynárenské firmy Gazprom je ale takové řešení technicky nemožné. "Technické možnosti pro zpětné dodávky nejsou," řekl v sobotu Alexej Miller ruské televizi Rossija 24.
Moskva v sobotu překvapivě zareagovala na ukrajinská tvrzení o účasti agentů ruské tajné služby FSB na plánování únorového krveprolití v Kyjevě. Rusko v oficiální zprávě připustilo, že ve dnech střelby na kyjevském náměstí Nezávislosti pobýval v Kyjevě generálplukovník FSB Sergej Beseda. Moskva však popírá, že by se jakkoli podílel na útocích proti demonstrantům. V Kyjevě měl Beseda jednat o ochraně ruské ambasády a dalších ruských objektů; žádné jiné úkoly prý neměl.
Před novými sankcemi o víkendu Rusko varovaly německá spolková kancléřka Angela Merkelová a hlava bruselské diplomacie Catherine Ashtonová. Pokud Rusko podnikne další kroky namířené proti územní celistvosti Ukrajiny, Evropská unie bude postupovat jednotně a zavede ekonomické sankce, je přesvědčena kancléřka. Podle Ashtonové bude unie dál jednat s Ruskem a Ukrajinou o snížení napětí v jejich vztazích, ale otevřenou ponechává i možnost nových protiruských sankcí.
