Ruský prezident Dmitrij Medveděv by mohl odstoupit z čela státu po změně ústavy, aby šéfem státu už v příštím roce mohl být znovu zvolen nynější premiér Vladimir Putin. Ten by díky prodloužení prezidentských období mohl zůstat v čele státu až do roku 2021.
Tento scénář, s odvoláním na nejmenovaný zdroj v Kremlu, načrtnul dnes ruský list Vedomosti. Putinův mluvčí to popřel.
"Předpoklady pro to, aby se Putin vrátil do prezidentské funkce již v příštím roce, nevidím, protože v roce 2009 bude pokračovat období stávajícího prezidenta," řekl premiérův mluvčí Dmitrij Peskov.
Putin v květnu předal nejvyšší úřad svému nástupci Medveděvovi, protože mu ústava nedovolala ucházet se o třetí mandát za sebou. Avšak jeho přechod do čela vlády provázely spekulace, že se do klíčového postavení vrátí ještě před koncem Medveděvova mandátu. Nyní oba vystupují jako sehraný tandem.
Medveděv ve středu ve svém prvním vystoupení před parlamentem navrhl prodloužit prezidentské období z nynějších čtyř na šest let, což hned vyvolalo v ruských médiích spekulace o změnách u kormidla moci. Podle prezidentovy poradkyně Larisy Bryčevové se však změny nemají týkat stávající hlavy státu.
Medveděvův návrh podle Vedomostí nebyl překvapením, ale prvním krokem v realizaci plánu, který vymyslel zástupce šéfa prezidentské kanceláře Vladislav Surkov ještě loni během Putinova působení v Kremlu. Součástí plánu bylo i zvolení Putinova nástupce, který uskuteční nepopulární sociální reformy a nezbytné ústavní změny, aby se Putin mohl vrátit na delší období. Nehodilo se však, aby změny ve svůj prospěch sám prosazoval.
"Při tomto scénáři Medveděv může předčasně odstoupit s odvoláním na změny v ústavě. Pak se prezidentské volby mohou uskutečnit již v roce 2009," napsal list.
Putinova volební kampaň už začala, upozornil deník s odvoláním na další nejmenovaný zdroj z prezidentově okolí a poukázal na to, že Putin si zřídil svoji vlastní internetovou stránku. Za dva týdny, 20. listopadu, má na sjezdu Jednotného Ruska jako předseda strany vystoupit s programovým prohlášením a k národu se obrátí i v přímém vysílání.
K přijetí změn v ústavě je zapotřebí souhlas dvou třetin poslanců Státní dumy, tří čtvrtin senátorů a dvou třetin regionálních parlamentů. Vzhledem k zdlouhavosti této procedury budou změny nejspíše schváleny nejdříve příští rok.
Foto: archiv
