Rozpočtové škrty způsobené ekonomickými problémy nesmějí ohrozit program modernizace výzbroje ruské armády. Na setkání s představiteli ozbrojených sil to řekl prezident Vladimir Putin.
Šéf Kremlu ocenil, že vojsko v loňském roce dostalo 96 nových bojových letounů, 81 vrtulníků, 152 systémů protivzdušné obrany a 291 radarů a další výzbroj. Vyzdvihl přitom, že nové ruské zbraně prokázaly svou hodnotu při nasazení v Sýrii.
Pochválil také obranný průmysl za to, že se podařilo významně snížit závislost na dovozu některých komponentů ze zahraničí, o čemž bylo rozhodnuto před půldruhým rokem. Nicméně upozornil, že ještě zdaleka ne vše se podařilo nahradit vlastními produkty, a vyzval k rychlejší práci na splnění tohoto úkolu.
Přes uvedené klady dal Putin najevo nespokojenost s nedostatky při "bezpodmínečném zajišťování armádních zakázek". "Chci zdůraznit, že práce na zakázkách pro armádu a vojenské námořnictvo neznamená jen velkou důvěru, ale především nesmírnou odpovědnost. V této souvislosti musím poznamenat, že plnění řady kontraktů se zpozdilo a některé byly zmařeny," řekl podle agentury TASS prezident.
"Je nutné přijmout opatření, aby se zajistilo, že se podobné situace nebudou opakovat," zdůraznil.
Náměstek ministra obrany Jurij Borisov na setkání s Putinem upřesnil, že podniky nedodaly armádě včas kromě jiného 15 bojových letounů, osm válečných lodí a 240 obrněných vozidel. Některá z těchto zdržení byla podle něj způsobena buď ukončením provozu některých subdodavatelů, nebo kvůli nedostupné technologii.
Na druhé straně ale Borisov tvrdil, že na ruskou zbrojní produkci "neměl vážný dopad" zákaz západních zemí prodávat zbraně a zbrojní technologie Rusku ani rozhodnutí Ukrajiny zastavit vojenskou průmyslovou spolupráci s Ruskem.
