Ruský prezident Vladimir Putin vyzval EU k urychlenému zavedení bezvízového styku pro jeho krajany. Jinak prý není možné skutečné partnerství. Nejvyšší ruský představitel také řekl, že se EU musí ohledně Ruska zbavit "stereotypů".
Po letech jednání mají Rusko a EU dobrou příležitost si vytyčit strategické cíle a naplánovat dlouhodobou spolupráci, prohlásil Putin. K tomu je ale podle něj nutný pragmatický a věcný přístup bez jakékoli ideologie a dalších stereotypů. Unii tak naznačil, že musí Rusko brát za rovnocenného partnera a nedávat mu politická kázání. "Skutečné partnerství ale není možné, když existuje vízová bariéra," zdůraznil Putin na petrohradském summitu Ruska a EU.
Již při nedělním setkání účastníků summitu zaznělo, že se unii nepodaří změnit postoj Moskvy ohledně syrské krize. Rusko jako EU podporuje mírový plán emisara OSN Kofiho Annana, ale odmítá podpořit tlak západních zemí k sesazení syrského prezidenta Bašára Asada. Podle Rusů nelze podmiňovat vyjednávání vzbouřenců a vlády tímto požadavkem. Moskva také vyčítá západním partnerům, že přisuzují násilí jen vládním silám, zatímco podle Kremlu páchají nepřiměřené násilí i rebelové.
Ministryně zahraničí Evropské unie Catherine Ashtonová na summitu usoudila, že pro vyřešení syrské krize je rozhodující role Ruska, které udržuje úzké vztahy s Damaškem a má v Radě bezpečnosti právo veta.
Vedle Sýrie byla hlavním bodem již 29. společného summitu, který začal v neděli večeří, hospodářská a obchodní spolupráce. EU, jež se nyní potýká s ekonomickými problémy, je pro Moskvu největším obchodním partnerem a odběratelem ropy a zemního plynu. Moskvě se příliš nelíbí plány EU na liberalizaci energetického trhu, kvůli nimž by mohl klesnout vliv ruského energetického gigantu Gazprom v Evropě.
Putin se vrcholného setkání účastní v roli prezidenta opět po čtyřleté přestávce. Někteří evropští představitelé se podle Reuters obávají, že Putinův návrat do čela země bude znamenat více státních zásahů do ekonomiky a zpomalení reforem. Zvláštní pokrok se s ním neočekává ani v zahraničních otázkách, kromě Sýrie například u řešení možné jaderné hrozby ze strany Íránu či budování protiraketového štítu NATO, což Moskva označuje za hrozbu pro ruské území.
Putinovo nedávné znovuzvolení provázely silné pouliční protesty. Krátce po návratu do Kremlu varoval Západ před vměšováním do ruských záležitostí a za prioritu označil upevňování vztahů mezi republikami bývalého Sovětského svazu. Putinova první cesta vedla minulý týden do sousedního Běloruska, které kvůli porušování lidských práv čelí sankcím EU.
