Rusko se má podle premiéra Vladimira Putina v tomto desetiletí rozvíjet bez neopodstatněného liberalismu a sociální demagogie a má se zároveň vyvarovat cizích vlivů. Předseda vlády ve svém každoročním vystoupení před sněmovnou vytyčil pro zemi cíl ocitnout se do roku 2020 mezi pěticí nejsilnějších ekonomik světa.
"Země potřebuje desetiletí stabilního, klidného rozvoje. Bez všelijakého rabování a nepromyšlených experimentů, založených na pletkách s liberalismem, který se časem neosvědčil, anebo naopak založených na sociální demagogii," prohlásil Putin. Stejně tak je nutné chránit občanský a sociální smír před "jakýmikoli pokusy o rozkol společnosti".
Lekce z krize podle premiéra spočívá v tom, že ruský stát musí být "samostatný a silný", aby dokázal čelit otřesům zvenčí, protože případná bezmoc "se nevyhnutelně stává hrozbou pro národní svrchovanost".
Šéf kabinetu vytyčil cíl během desetiletí zvýšit dosud zaostávající produktivitu práce nejméně na dvojnásobek, v klíčových odvětvích až na čtyřnásobek, aby země velikostí svého hrubého domácího produktu mohla vstoupit mezi pět největších ekonomik světa; momentálně je Rusko na šesté příčce. V přepočtu na hlavu by na průměrného Rusa mělo připadat více než 35 tisíc dolarů (asi 586 tisíc Kč), a to podle Putina předstihuje současný stav Francie či Itálie.
Předseda vlády současně Evropské unii předložil vizi společného trhu sahajícího od Lisabonu po Vladivostok i společné energetiky - a opět apeloval na EU, aby udělala první krok k integraci zrušením víz pro Rusy.
Premiér nešetřil sliby: učitelské platy ještě letos stoupnou bezmála o třetinu, přidáno ještě před volbami opět dostanou i státní zaměstnanci a penzisté. Stát v příštích letech také vloží stamiliardy rublů do zdravotnictví, školství či na podporu demografických a sociálních programů. V důsledku toho má porodnost v polovině dekády stoupnout nejméně o čtvrtinu, prodlouží se očekávaná délka života, třetina ruských rodin dosáhne na bydlení a střední vrstva se masově rozroste.
Z přílivu cifer také vyplynulo, že armáda se může těšit na nové zbraně, ruské zbrojovky na státní zakázky, farmáři na "šrotovné" pro zemědělskou techniku a motoristé na tisíce kilometrů nových silnic. Miliardy dostanou i hasiči, aby se neopakovaly ničivé požáry z loňského léta. Putin apeloval i na média, aby pomohla zvýšit prestiž dělnických profesí, protože země potřebuje "novou industrializaci".
Putin je i po odchodu z Kremlu do čela vlády považován za nejmocnějšího ruského politika - a docházka ve sněmovně byla dnes stoprocentní. Sami zákonodárci se však dostali ke slovu až po více než dvouhodinovém premiérově projevu.
S dvacítkou dotazů, sahajících od produkce vepřového přes pokusy omezovat svobodu internetu až po úskalí vstupu do Světové obchodní organizace (WTO), si Putin hravě poradil, jakkoli se vůdce komunistů Gennadij Zjuganov pustil i do srovnání "absolutně neuskutečnitelných plánů" s ruskou realitou, v níž 70 procent populace žije z podprůměrných příjmů. Opoziční předák varoval i před "severoafrickým scénářem", jestli režim nepřestane s falšováním voleb.
Nicméně předseda sněmovny Boris Gryzlov vzápětí předpověděl, že i po volbách si vládnoucí strana Jednotné Rusko udrží v poslaneckých lavicích většinu.
Od dnešního Putinova "skládání účtů" média očekávala, že předseda vlády v přímém televizním přenosu udá tón nadcházející předvolební kampani - v prosinci Rusko čekají parlamentní a příští rok na jaře prezidentské volby. Dosud není jasné, zda se Putin příští rok do Kremlu vrátí, anebo zda v prezidentském křesle dalších šest let zůstane Dmitrij Medveděv.
Toho si Putin jako svého nástupce sám vybral, protože při posledních volbách v roce 2008 mu ústava nedovolovala ucházet se o třetí prezidentský mandát za sebou. Každopádně dnes premiér vytyčoval cíle sahající daleko za nynější mandát, podobně však činí i nynější prezident.
