Ruský prezident Vladimir Putin přijal ve čtvrtek v Moskvě bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera. Oznámil to Kreml, aniž upřesnil, o čem jednali. Kissinger je dodnes vlivný poradce a nedávno se sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kreml pouze uvedl, že Kissinger přijel do Ruska na výroční expertní fórum Primakov Readings nazvané po bývalém ruském premiérovi.
Minulý měsíc se Kissinger sešel s Trumpem. Ten se má poprvé osobně setkat s Putinem příští týden na okraj summitu G20 v německém Hamburku.
Kontakty mezi Ruskem a Spojenými státy jsou ostře sledovány nejpozději od doby, kdy americké zpravodajské služby prohlásily, že Moskva zasahovala do loňských prezidentských voleb v USA s cílem napomoci zvolení Trumpa.
Ruští činitelé jsou podle Reuters zklamaní z nedostatku dialogu na vysoké úrovni mezi Moskvou a Trumpovou vládou. Ta podle nich nedokázala s Ruskem účinně řešit důležité otázky. Trump je prý svázán domácí opozicí, která jej může snadno napadnout, pokud by učinil vstřícné kroky vůči Moskvě, jak o nich uvažoval v předvolební kampani. Vztahy mezi Ruskem a USA jsou napjaté zejména kvůli odlišným postojům k řešení konfliktů na Ukrajině a v Sýrii.
Kissinger před třemi dny na konferenci v Londýně varoval před pokračujícím vzdalováním Ruska od jeho západních sousedů. Zároveň ale vyjádřil názor, že Putin nakonec bude usilovat o spolupráci s nimi. Jeho pohled na mezinárodní politiku prý ale připomíná nacionalistické autoritářství v Evropě 30. let minulého století.
Politik a politolog Kissinger, kterému je už 94 let, je stále velmi uznávaným zahraničněpolitickým expertem. Šéfem diplomacie USA byl v letech 1973 až 1977. Jako poradce prezidenta Richarda Nixona vytvořil soukromý komunikační kanál s tehdejším sovětským velvyslancem ve Washingtonu Anatolijem Dobryninem. Podle historiků tak přispěl k uvolnění během studené války.
Kissingerovi, jenž je nositelem Nobelovy ceny míru i Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, přezdívali Machiavelli kvůli jeho oblibě "realpolitiky". Někteří mu vytýkali i porušování lidských práv, jehož se měl dopouštět podporou diktátorů, kteří vyhovovali americkým zájmům. Podle části levicových kruhů tak patří Kissinger před soud.
