Vzorem USA
Putin zavádí "primárky" a viní opozici z kupčení s mandáty

Ruský premiér Vladimir Putin se koncem týdne nevybíravě pustil do opozičních politiků, které nepřímo obvinil z rozprodávání poslaneckých křesel. Před prosincovými parlamentními volbami jde o nejsilnější útok na opozici z úst mocného ruského politika, který se většinou tvrdým odsudkům na adresu opozice vyhýbá.

Putinovi vadí vlna odporu, kterou vyvolal návrh nového volebního zákona z dílny jeho spolustraníků. Novela by měla kopírovat výběr poslaneckých kandidátů podle praxe vládní strany Jednotné Rusko, které Putin předsedá

Byrokraty ovládanou partaj chce premiér oživit o nové tváře a rozhodl se zavést takzvané primární volby, aby při navrhování kandidátů rozproudil politickou soutěž. "Primárky" nyní mají být podle navrhované novely povinné pro všechny politické strany.

"Proti primárkám mohou být jen ty politické strany, které prodávají mandáty," obořil se Putin na opozici v projevu při volebním shromáždění v západoruském Smolensku. Reagoval tak na prakticky všeobecné odmítnutí, které jeho návrh vyvolal: proti se postavili opoziční komunisté, ultranacionalisté Vladimira Žirinovského i levicové Spravedlivé Rusko.

Neparlamentní liberální strana Pravá věc komentovala premiérův návrh s posměchem. "Putin si primárky vypůjčil z amerického politického slovníku, ale v prosinci se bude volit do Dumy, nikoli do Kongresu," uvedla strana v prohlášení.

Putin opozici obvinil, že nemá zájem na rozvoji demokratických institutů. "Nebudeme jim primárky vnucovat, je to jejich odpovědnost. Když ale budou proti, zavede to zemi do stagnace," řekl Putin ve Smolensku.

Prosadit novelu volebního zákona by ale pro Jednotné Rusko neměl být problém. Strana má ve Státní dumě 315 křesel ze 450, což jí zaručuje ústavní většinu.