Ruský prezident Vladimir Putin zrušil zákaz dodávky moderního systému protivzdušné obrany S-300 Íránu, který to označil za krok k zlepšení vzájemných vztahů. Írán totiž už v roce 2007 uzavřel s Ruskem kontrakt na dodávku několika baterií S-300PMU-1, avšak jejich vývoz zakázal předchozí prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010 pod tlakem Západu. Izrael chystaný vývoz raket ostře odsoudil a kritizoval ho i Washington.
Západní společenství v minulosti zavedlo proti Teheránu sankce v obavě z vývoje jaderné zbraně. Nedávno však světové velmoci a Írán dospěly k prozatímní dohodě o omezení íránského jaderného programu.
Vzhledem k tomuto pokroku není podle šéfa ruské diplomacie už zákazu zapotřebí. "V dané etapě nezbytnost takového embarga, a to dobrovolného ruského embarga, úplně odpadla," prohlásil Sergej Lavrov. Prý žádná rezoluce OSN vývoz protileteckých zbraní do Íránu neomezuje.
"S-300 je čistě obranná zbraň, která neohrožuje žádnou zemi v regionu, samozřejmě včetně Izraele," ujistil ruský ministr. Podle něj je pořízení si moderní protivzdušné obrany pro Írán velice aktuální, jak tomu svědčí vývoj v Jemenu, kde tamní šíitští povstalci jsou terčem náletů koalice sunnitských států.
"Tato zakázka ukazuje politickou vůli představitelů obou zemí rozvíjet a podporovat spolupráci ve všech oblastech," reagoval íránský ministr obrany Hosejn Dehkán s důrazem na regionální stabilitu a bezpečnost.
O situaci v regionu Lavrov telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Podle agentury Interfax je prý možné, že S-300 budou dodány Íránu v jiné variantě, protože předchozí kontrakt nebyl jen pozastaven, ale zrušen.
Splnění nového kontraktu by ale prý mohlo trvat i půldruhého roku. Armádní generál Jurij Jakubov ale již prohlásil, že "ministerstvo obrany operativně splní prezidentův pokyn, bude-li přijato politické rozhodnutí dodat Íránu S-300 z výzbroje ruských ozbrojených sil". Proti dodávce S-300 do Íránu se stavěly především Spojené státy a Izrael. V tisku se objevily spekulace, že prý Rusové nedodali S-300 Íráncům výměnou za to, že Izraelci prodali Rusům technologie bezpilotních letounů.
V reakci na ruské odmítnutí splnit uzavřený kontrakt zažaloval Teherán u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě exportéra ruských zbraní o čtyři miliardy dolarů (asi 103 miliard korun). Rusové i Íránci prý ale mají zájem tento spor urovnat kompromisem, řekl šéf agentury Rosoboronexport Anatolij Isajkin listu Kommersant.
V ruském tisku se již dříve objevily zprávy, že Moskva prý nabízí Teheránu namísto S-300 obdobný protiletecký raketový systém Antej-2500. Tyto rakety mají ve srovnání s S-300 kratší dolet a nižší rychlost, ale jsou považovány za účinnou zbraň proti nepřátelským letadlům a řízeným střelám. Tyto zprávy ale Kreml popíral.
Podle dostupných údajů je systém S-300PMU1 vybaven modernějším radiolokátorem PN64, který je schopen zjistit i malé cíle. Dálkový dosah raket je 150 kilometrů a výškový 27 kilometrů. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se v nízkých výškách na vzdálenost až 30 kilometrů.
