Nedělní parlamentní volby v Ruské federaci mají dopředu známého vítěze. Nejsilnější politická strana v zemi Jednotné Rusko, jejíž volební kandidátku osobně vede prezident Vladimir Putin, má podle průzkumů veřejného mínění jistý náskok několika desítek procent.
Otevřenou otázkou zůstává jen to, kolik lidí nakonec přijde volit a která další uskupení překonají sedmiprocentní hranici nutnou pro vstup do Státní dumy, dolní parlamentní komory.
ČTĚTE TAKÉ: Jeden národ, jedno Rusko, jeden Putin
Volby, naplánované na neděli 2. prosince, jsou pro Rusko z mnoha pohledů nové. Poprvé se volí čistým poměrným způsobem, hranice pro vstup do sněmovny byla zvýšena na oněch sedm procent a voliči už nemohou hlasovat "proti všem", tedy přijít k volbám a nedat hlas žádné z kandidujících stran.
Volby šité na míru
Nová volební pravidla prosadil prezident Putin a Jednotné Rusko, podle nich jde jen o technické změny. Kritici doma i v zahraničí však upozorňují, že volební systém je ušit na míru právě nynějším mocným a že úřady nevybíravým způsobem tlačí na opozici i voliče. Hlasování se koná v době sílící asertivity sebevědomého Ruska, které stále tvrději hájí své zájmy v aréně světové politiky.
Prezident Putin a lidé okolo něj přitom společnost polarizují. Volby totiž prohlašují za 
naprosto výjimečné svým významem a v podstatě za referendum o podpoře stávajícího kurzu země. "Chcete silné Rusko?" ptají se předvolební plakáty Jednotného Ruska, které visí na každém kroku.
Putinův plán
Hlas pro jinou stranu prezentuje vládní moc jako hlas pro návrat do těžkých časů 90. let. Na mnoho ruských voličů podobná rétorika platí a Jednotné Rusko s programem nazvaným "Putinův plán" má v průzkumech okolo 60 procent voličské podpory.
Stávající státní moc se tedy o své postavení obávat nemusí. Přesto Putin, Jednotné Rusko a jim loajální státem ovládaná média tvrdě útočí na některé oponenty. Terčem kritiky však nejsou například Komunistická strana Ruské federace (KPRF) či Liberálně demokratická strana Ruska (LDPR), které mají největší vyhlídky překonat sedmiprocentní hranici nutnou ke vstupu do Státní dumy.
Ruský státní aparát ze všech sil bojuje s roztříštěnou a nejednotnou liberální opozicí sdruženou okolo hnutí Jiné Rusko. "Šakali v cizím žoldu", jak označil příznivce Jiného Ruska minulý týden sám Putin, totiž podle názoru Jednotného Ruska a současného establishmentu připravují "oranžovou revoluci".
Jak zatočit s šakaly
Možnost rozsáhlých občanských protestů proti manipulaci s výsledky voleb, jak se to stalo v roce 2004 na Ukrajině, sice kvůli malé veřejné podpoře vylučují i samotní lídři Jiného Ruska, ale Kreml je zřejmě rozhodnut neponechat nic náhodě.
Před volbami jsou proto mobilizována mládežnická hnutí loajální prezidentovi, například známí Naši. Aktivisté těchto organizací, kteří se v létě na táborech v přírodě cvičili ve střelbě do fotografií opozičních vůdců Garriho Kasparova či Michaila Kasjanova, plánují v době okolo voleb hlídkovat na náměstích ruských měst a žádnou revoluci nepřipustit.
"Zda jít, nebo nejít k volbám, to už není otázka politická, ale mravní. Za nemravné 
pokládám hlasovat pro Jednotné Rusko, pro stranu, která si přizpůsobila zákony tak, že na vůli voličů vůbec nezáleží," tvrdí Ljudmila Alexejevová, známá ruská ochránkyně lidských práv.
Podobné názory však nemají místo ve státních médiích, která před volbami ukazují především dobrou práci prezidenta Putina. On sám ostatně nedávno uvedl, že vítězství v parlamentních volbách mu dá "morální právo" žádat plnění jím zahájené a prováděné politiky.
Více než parlamentní volby jsou proto ruští politologové, novináři, ale i veřejnost zvědaví na březnové volby nového prezidenta. Stále totiž není jasné, jakým konkrétním způsobem se Putin rozhodne do této hry vstoupit.
Foto: AP
