Vládnoucí strana Jednotné Rusko opět s převahou vyhrála nedělní místní a krajské volby a její dominancí neotřásly ani nově povolené strany či obnovení přímých voleb gubernátorů, hlav regionů. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila ústřední volební komise. Podle expertů však strana za vítězství vděčí hlavně apatii voličů a podle opozice i přehmatům, podvodům a falšování.
Podle úřadů však k vážnějším incidentům nedošlo. "Nenašel jsem ani nejmenší pochybení," tvrdil předseda ústřední volební komise Vladimir Čurov po návštěvě volebních místností v Rjazani.
Volby poznamenala nízká účast voličů, podle opozice byla "katastrofální". V Petropavlovsku-Kamčatském přišlo k urnám jen 14 procent obyvatel s hlasovacím právem, ve Vladivostoku jen 11 procent.
V celostátním průměru přišla hlasovat jen třetina voličů. Místní funkcionáři nezájem přičítali počasí, které "volbám nepřálo".
Naopak v Brjanské oblasti, kde se souboj o gubernátorské křeslo zdál nejvyrovnanější, svého práva využila téměř polovina voličů.
Komunistickému vyzyvateli se dokonce u místního soudu nejprve podařilo dosáhnout vyškrtnutí gubernátora Nikolaje Denina z voleb, než verdikt zvrátil nejvyšší soud. U uren pak vyzyvatel prohrál s necelou třetinou hlasů.
V pěti oblastech si po osmileté přestávce voliči opět směli přímo zvolit hlavy svých regionů a to byla největší novinka volební neděle. Ale všude podle předběžných výsledků stávající gubernátoři z Jednotného Ruska své pozice uhájili, s podporou dvou třetin až tří čtvrtin hlasů, a tak zůstanou u kormidla moci dalších pět let.
Podobný obrázek se rýsuje i v případě šesti regionálních sněmů, kde Jednotné Rusko rovněž vede. V ostře sledovaných volbách na moskevském předměstí Chimki úřadující starosta Oleg Šachov pokořil známou ekoložkou a opoziční vůdkyní Jevgenijí Čirikovovou, podobně v Kaliningradu zůstal v křesle dosavadní starosta z Jednotného Ruska.
Celkem se v neděli v 77 z 83 ruských regionů odehrálo téměř pět tisíc voleb a referend různého typu. O mandáty různé úrovně se ucházeli kandidáti 26 politických stran, jejichž počet byl donedávna omezen na sedm.
Politické reformy si vynutily masové protivládní demonstrace, první v éře Vladimira Putina, které byly vyvolány rozhořčením z podvodů a manipulací při loňských parlamentních volbách a z nehybnosti poměrů. Ve snaze upustit páru z kotle nespokojenosti Kreml povolil nové politické strany a přímé volby gubernátorů. Avšak díky různým "filtrům" si nad volbami zachoval kontrolu. Politické zemětřesení se nekonalo.
