Souběžně s kremelskými přípravami na zimní olympijské hry v Soči v roce 2014 prosazují čerkeští aktivisté prostřednictvím estonských europoslanců mezinárodní uznání tamního masakru z roku 1864 coby genocidy.
Téměř stoletá ruská dobyvačná válka proti čerkeským kmenům na severozápadním úpatí Kavkazu vyvrcholila v roce 1864 deportací devadesáti procent čerkeských obyvatel (odhady hovoří o 1,5 milionu lidí). V průběhu nuceného vysídlení jich statisíce zahynuly. Přeživší se usadili buď na území dnešního Turecka, nebo na určených místech v rámci carské říše.
Roztroušení Čerkesové si národní tragédii každoročně připomínají 21. května. Rok konání zimních olympijských her v Soči shodou okolností připadá na kulaté 150. výročí krvavých událostí.
Mezinárodní čerkeská rada se proto v Bruselu obrátila s písemnou výzvou na estonského europoslance Indreka Taranda a na členy parlamentního podvýboru pro lidská práva. Čerkesové apelují na mezinárodní společenství, aby vzalo na vědomí, že se čerkeský národ stal obětí genocidy, přičemž poukazují na pokračující porušování lidských práv na Severním Kavkaze.
Připomínají zároveň rostoucí perzekuci tamějších novinářů v posledních letech a nezájem ruských úřadů o tíživé ekologické dopady výstavby megalomanského olympijského areálu na úpatí Kavkazu.
"Čerkesové po celém světě se nesmíří se stávající situací, a proto usilují o připoutání pozornosti mezinárodního společenství k uvedeným událostem v naději a očekávání, že civilizované země jasně a rozhodně odsoudí činy ruského státu," stojí v prohlášení.
„Pověst Estonska coby reformního člena EU a NATO nám dává naději, že se tomuto apelu dostane potřebné pozornosti ze strany estonské vlády i společnosti, aby zavčas v této věci intervenovala a aktivně se podílela na řešení této otázky s partnerskými zeměmi."
