První kosmonautka světa Valentina Těreškovová či někdejší mistr světa v šachu Anatolij Karpov se účastní primárek ve vládnoucí straně Jednotné Rusko a s ní spřízněné Všeruské lidové frontě, které začínají v Rusku.
Rusové budou 4. prosince volit novou Státní dumu, dolní sněmovnu parlamentu, a o zařazení na kandidátku se uchází většina dosavadních poslanců i řada nových tváří, které mají pozdvihnout klesající popularitu Putinovy strany.
Premiér Vladimír Putin je zvláštní případ. Formálně ani není členem strany, kterou vede, a vedení strany jen doufá, že svolí ujmout se role "volební jedničky".
Podle tajemníka Jednotného Ruska Sergeje Neverova by "na celostátní kandidátce měl být jedině Putin", tedy bez dalších politiků, kteří se objeví na regionálních seznamech.
Primárek, které potrvají do konce srpna, se podle Neverova zúčastní více než 4700 potenciálních kandidátů a hlasovat má skoro čtvrtmilionu voličů. Ale konečné slovo o zařazení mezi 600 uchazečů o 450 poslaneckých křesel bude mít až zářijový sjezd, užší stranické vedení a sám Putin. Čtvrtina míst na kandidátce má připadnout nestraníkům z fronty.
Do "lidové fronty" už vstoupily odbory, podnikatelské svazy, důchodcovské, mládežnické, veteránské a ženské spolky. Od rolnického svazu s miliony členů přes nezletilé mažoretky až po jednotlivce, včetně milionáře a Putinova kritika Alexandra Lebeděva. Vzhledem k volným pravidlům se členy fronty stali i vtipálci pod jmény libyjského vůdce Muammara Kaddáfího či první dámy USA Michelle Obamové.
Putin ohlásil vytvoření "fronty" počátkem května se záměrem rozšířit voličstvo Jednotného Ruska, které se podle průzkumů ztenčuje. Státní agentura VCIOM ve své prognóze v předvečer primárek předpověděla, že Jednotné Rusko získá 58 procent hlasů, méně než před čtyřmi lety, a počet mandátů klesne z 315 na 291. Zůstala by jí sice většina, ale už ne ústavní.
Prognózu však provázejí předpovědi, že chybějící procenta lze dohnat ve volební kampani, nátlakem úřadů a manipulacemi. "VCIOM by si mohl ušetřit námahu. Ani k názoru občanů, ani expertů se volební výsledky nevztahují," prohlásila opoziční politička Galina Michalevová.
Volby podle prognózy i tak zásadní změny nepřinesou: v dumě nadále budou jen čtyři strany, přičemž komunisti a nacionalisté by měli mírně posílit na úkor Jednotného Ruska a menší prokremelské, formálně však opoziční strany Spravedlivé Rusko, založené před lety k odlákání hlasů komunistům.
K hranici pěti procent hlasu a tedy alespoň k jedinému poslanci se z povolených neparlamentních stran podle VCIOM blíží jen nová strana Pravá věc, vedená miliardářem Michailem Prochorovem, který sní o 15 procentech hlasů a o převzetí Putinovy práce v čele vlády.
Jabloko a Vlastenci Ruska nejspíše nebudou ani v nové dumě zastoupeni, stejně tak "nesystémová" čili protirežimní opozice, která nemá ani šanci být k volbám připuštěna.
Její předáci váhají, k jaké podobě "aktivního bojkotu" své přívržence vyzvou: zda hlasovací lístky přeškrtnout, nebo hlasovat pro kohokoliv s výjimkou Jednotného Ruska.
Parlamentní volby na ruské scéně zůstávají na okraji zájmu o hlavní otázku: zda v Kremlu zůstane prezidentem Dmitrij Medveděv, nebo se vrátí po čtyřleté přestávce Vladimir Putin, nebo se pro březnové prezidentské volby vynoří třetí seriózní kandidát. Čeká se, že odpověď zazní právě po zvolení nové sněmovny.
