Sovětští pionýři nesnili o výletu do Disneylandu, ale o prázdninách v Artěku, proslulém dětském táboře na pobřeží Černého moře, kam se mohli za odměnu dostat jen ti nejvzornější z mladých budovatelů komunismu. Artěk se však po zániku Sovětského svazu i s celým Krymem ocitl na území nezávislé Ukrajiny a nyní mu hrozí zánik.
Údajná lhostejnost ukrajinských úřadů k osudu dětského letoviska se stala dalším jablkem sváru mezi Moskvou a Kyjevem.
"Zabereme Artěk a postaráme se o něj!" prohlásila zástupkyně moskevského starosty Ljudmila Švecovová na tiskové konferenci, speciálně svolané k této příležitosti.
Švecovová neměla na mysli přímo ruský zábor Krymu, ale upřesnila, že o tábor by se mělo postarat "světové společenství", zejména pak Společenství nezávislých států, jak se nazývá volné uskupení většiny postsovětských republik. Zánik Artěku jako mezinárodního dětského tábora by byla "naše společná prohra", jakkoli hlavní odpovědnost za nynější situaci leží na Ukrajině. A Kyjev by se měl zodpovídat i před UNESCO, které má podle Ševcovové nad Artěkem patronát.
Zatím se za záchranu tábora organizuje petice adresovaná nejvyšším ukrajinským činitelům, pod níž se jistě podepíší "miliony a desítky milionů" lidí. Pomoci zachovat Artěk jako pionýrský tábor je prý ochotna i moskevská radnice - avšak za tržních podmínek, dodala zástupkyně starosty.
Pod výzvu adresovanou ukrajinskému prezidentovi, premiérce a předsedovi parlamentu, aby se postarali o zachování Artěku jako dětského tábora, se už podepisují známí činitelé, včetně někdejšího prvního tajemníka sovětské mládežnické organizace Komsomol v 70. a 80. letech Borise Pastuchova.
"Jestli to bude nutné, dáme dohromady nejen 59 milionů hřiven (potřebných pro přežití tábora), ale i 59 milionů dolarů," prohlásil Pastuchov. Podezírá však ukrajinské úřady, že se schválně snaží dovést tábor k bankrotu, aby se "dětská republika" mohla lacino rozprodat. Z dražby by přitom Rusové byli vyloučeni, protože podle ukrajinských zákonů cizinci nemají právo nakupovat pozemky.
"Nemůžeme se nezajímat o osud Artěku, je to naše společná historie," prohlásila i místopředsedkyně Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu Světlana Žurovová, podle které by se letoviskem měl zabývat příslušný výbor pro záležitosti Společenství nezávislých států.
Podle ruských médií se Artěk dostal mezi instituce podřízené prezidentovi Viktoru Juščenkovi. Za poslední tři roky tábor nedostal žádné dotace a přežíval díky prodeji rekreačních zájezdů. Nynější krize však nutí lidi šetřit i na turistice, takže letošní rok může být i posledním v dlouhé historii tábora.
Zimní dětské pobyty byly letos vůbec poprvé zrušeny a tisícovka zaměstnanců nedostává výplatu od října. Nepomohla ani demonstrace na počátku ledna, ani hladovka ředitele tábora Borise Novožilova, který skončil v nemocnici. Z dětského tábora, kterému auditoři napočítali dluhy překračující v přepočtu 100 milionů korun, se prý má stát středisko pro přípravu sportovců.
Ruský tisk má o hlavním viníkovi jasno. "Takové kluky jako Víťa Juščenko do Artěku neposílali," napsal list Izvestija, považovaný za blízký Kremlu.
Artěk jako pionýrský tábor vznikl v červnu 1925. Třítýdenní pobyt novodobého pionýra ve středisku, rozkládajícím se na více než 200 hektarech pobřeží, poslední dobou vycházel v přepočtu na 20 tisíc až 40 tisíc Kč.
Foto: Archiv, AP
