Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dnes ruským bojovníkům za lidská práva přislíbila, že jim pomůže budovat instituce, které je ochrání před "svévolnou mocí státu". Od aktivistů, s nimiž se setkala v rezidenci amerického velvyslance v Moskvě, chtěla slyšet, jak postupuje jejich úsilí chránit svobodu lidí v Rusku.
Její slova by mohla pobouřit Kreml, který je velmi citlivý na obvinění Západu ohledně omezování demokratických svobod a podezřívá západní vlády, že se snaží ovlivňovat předem výsledek voleb ruského prezidenta, jež se budou konat příští rok.
Spojené státy a západní vlády často projevují znepokojení nad situací v dodržování demokracie, lidských a občanských práv v Rusku za vlády prezidenta Vladimira Putina, který se snaží po letech chaotické vlády svého předchůdce Borise Jelcina centralizovat moc. Nynější šéf ruského státu však má velkou podporu veřejnosti.
Novinářům, kteří Riceovou doprovázejí, poté v narážce na prezidenta Vladimira Putina řekla, že v Rusku dochází k příliš velké koncentraci moci. "Je to země uprostřed velkého přechodu. A to ztížilo americko-ruské vztahy," prohlásila den poté, co se jí nepodařilo získat podporu Kremlu v otázce amerického protiraketového štítu.
"Všichni pochybují o úplné nezávislosti (ruské) justice," řekla také podle agentury AFP novinářům Riceová, která již dříve vyjádřila obavu, že v Rusku se někdy justice používá k politickým cílům.
Pod přísnější kontrolu Kremlu se dostala ruská státní televize, která je hlavním zdrojem zpráv pro většinu Rusů. Putinovi oponenti mají nyní jen zřídka přístup do televize a rozhlasu. V hodnotících zprávách o Rusku se objevují výtky, že je tu politický tlak na soudní systém, netolerance vůči etnickým menšinám, korupce a selektivita při uplatňování zákonů.
Rusko musí akceptovat univerzální hodnoty
"Jsem přesvědčena, že vaším cílem je budovat instituce, které jsou vlastní Rusku, tedy ruské instituce, které však musejí respektovat univerzální hodnoty," řekla Riceová. Za ty označila právo jednotlivců na svobodu, právo na vyznání libovolné víry, právo shromažďovat se, právo nemít nad sebou svévolnou moc státu. "To jsou svobody, které si přeje všechno lidstvo. A každá země, všichni lidé a každá kultura mají svou vlastní podobu těchto institucí," uvedla. Vyjádřila naději, že i v Rusku úsilí o prosazení všeobecných hodnot bude úspěšné. Zeptala se, jak by Spojené státy mohly pomoci Rusku tyto silné instituce budovat.
Na další schůzce se zástupci médií a občanských společností diskutovala o vývoji v Rusku. Informovali ji například o nových kontroverzních zákonech, které by mohly být zneužity proti politické opozici, a o situaci lidských práv na Kavkazu. Podle účastníků Riceová nehodnotila stav lidských práv a demokracie za prezidenta Putina. Vyhnula se také hodnocení samého prezidenta a jeho politických ambicí. Už před cestou do Moskvy zdůraznila, že se nepřipojí ke spekulacím, kdo by měl být ruským prezidentem nebo premiérem a co se stane na ruské politické scéně.
Taťana Lokšinová z moskevského Helsinského výboru pro lidská práva upozornila, že autoritu Washingtonu ohledně lidských práv poškodila situace v americké vojenské věznici Guantánamo na Kubě a týrání iráckých vězňů americkými vojáky v bagdádské věznici Abú Ghrajb. Kvůli tomu ztratila kritika USA vůči Rusku na účinnosti, zdůraznila.
Bývalá disidentka Ljudmila Alexejevová Riceové řekla, že Západ by měl hovořit o problémech hlasitěji. "V Rusku se záměrně buduje autoritářský režim," zdůraznila a dodala, že předáci západních zemí přijíždějící do Ruska by měli hovořit o lidských právech nejen při soukromých rozhovorech, ale také veřejně.
Riceová přiletěla do Moskvy v pátek s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem na jednání 2+2. Z ruské strany se jich účastnili rovněž ministři zahraničí a obrany. Jednalo se o strategických otázkách, v nichž důležité místo měly plány USA vybudovat ve východní Evropě protiraketovou základnu. Rusko je tvrdě proti tomuto záměru Washingtonu, protože to považuje za ohrožení své bezpečnosti a porušení strategické rovnováhy.
Riceová a Gates nedokázali se svými ruskými kolegy byť i jen částečně sblížit své názory na budování prvků amerického protiraketového deštníku v Polsku a České republice. Rusko jen žádalo zpomalení či přímo zmrazení rozhovorů Washingtonu s Prahou a Varšavou, což zopakoval i prezident Putin, když přijímal oba americké diplomaty. Americká strana opět zopakovala, že systém není namířen proti Ruské federaci.
Foto: ČTK
