Ruská Státní duma dnes v prvním čtení schválila novelu zákona o ohrožování veřejného zdraví a mravnosti, do něhož poslanci vložili paragraf ukládající trest za urážku náboženského cítění věřících. Nová úprava je reakcí zákonodárců na loňský skandál s punkovou skupinou Pussy Riot, která v hlavním moskevském chrámu uspořádala provokativní koncert proti ruské politické elitě. Dvě členky skupiny si odpykávají dvouleté tresty vězení.
Únorový happening pěti ruských rockerek v chrámu Krista Spasitele rozdělil ruskou společnost a vyvolal bouřlivé diskuse o hranicích svobody projevu.
Tvrdý postih proti "rouhačskému hanobení" žádala mocná pravoslavná církev a konzervativní spolky na ruském venkově, shovívavost naopak žádala liberální média, ale v několika případech i Kreml.
Poslanci dolní komory parlamentu ohledy brát nehodlají a už loni se pustili do osnovy zpřísněného zákona.
Podle nového paragrafu může být "urážka náboženského přesvědčení a citů občanů nebo zneuctění objektů či předmětů náboženského kultu" postiženo pokutou do 300 tisíc (190 tisíc Kč), trestem veřejných prací ve výši až 200 dnů nebo i vězením do tří let.
Návrh zákona budou poslanci projednávat ještě ve dvou čteních, poslední slovo bude mít prezident Vladimir Putin.
Vliv pravoslaví v ruské společnosti po krachu komunistické ideologie a rozpadu SSSR podle sociologických průzkumů výrazně vzrostl.
Podle lednového průzkumu například pravoslavní věřící tvoří téměř 80 procent ruského obyvatelstva, nevěřících je jen sedm procent.
Lidí se skutečně pevnou vírou, kteří drží všechny pravoslavné svátky a pravidelně chodí do kostela, jsou ovšem pouhá čtyři procenta.
