Ruská demokratická opozice zaznamenala v nedělních parlamentních volbách slabé výsledky, do parlamentu se nedostala a nedosáhla ani na státní finanční podporu, podmíněnou ziskem aspoň tří procent odevzdaných hlasů. Dílčí úspěchy zaznamenaly opoziční strany jen v Moskvě a v několika málo dalších regionech.
Nejúspěšnější protikremelskou stranou se stalo liberální Jabloko, pro které hlasovala dvě procenta voličů. Strana potvrdila solidní pozice v Moskvě, kde se s 9,5 procenta hlasů ocitla na čtvrtém místě před parlamentní stranou Spravedlivé Rusko. Volební účast v Moskvě poznamenala velká apatie voličů, k urnám přišlo jen 35 procent oprávněných voličů. Celostátně to bylo 48,8 procenta.
V regionech proniklo do místních republikových, krajských a oblastních zastupitelstev pět opozičních stran, které získaly dohromady 16 mandátů: kromě Jabloka to byly ještě nacionalistické strany Vlastenci Ruska a Vlast, liberálně konzervativní Strana růstu a Strana důchodců za spravedlnost. Účast v regionálních zastupitelských sborech je důležitá proto, že tyto strany nemusejí v příštích volbách pro registraci sbírat podpisy svých stoupenců.
Ruská pravice z voleb vyšla se zanedbatelnými zisky. Strana růstu dostala 1,3 procenta hlasů, strana Parnas má 0,7 procenta a Občanská platforma 0,2 procenta hlasů. Vůdce Parnasu Michail Kasjanov vydal prohlášení, v němž volby označil za nelegitimní. Šance na ústavní změnu režimu po nedělních volbách podle něj ještě víc poklesly.