Dvě ruské hlubokomořské ponorky provedly pokusný ponor v polárních vodách. Jedná se o předvoj mise, která má zajistit Rusku dosažení mořského dna pod severním pólem.
Podle agentury Itar-Tass ponor trval asi hodinu, než ponorky Mir-
Agentura Reuters citovala Tass a uvádí, že Mir-1 se vynořil v 11.30 našeho času po pěti hodinách pod vodou, zatímco Mir-2 pobyl na mořském dně déle a sbíral vzorky hornin. „Bylo to poprvé, co ponorka pracovala pod příkrovem ledu a dokázala, že to zvládne,“ cituje agentura Itar-Tass Anatolyje Sagaleviče.
O horniny jde především. Arktický led se zmenšuje a to Rusům ani v nejmenším nevadí. Oteplování uvolní bohaté surovinové zásoby z věčně zmrzlé půdy severního Ruska. Rozbíhá se závod o podmořské prvenství a Rusové chtějí být první, kdo symbolicky „zapíchne“ vlajku z titanové oceli na mořském dně a symbolicky si oblast přisvojí.
Ruská mise zahrnuje i nukleární ledoborec, který má prorazit cestu ledem pro velitelskou loď Akademik Fjodorov. Po dosažení pólu z ní pak budou vyrážet ponorky k získávání vzorků ze dna.
Od časů studené války americké a sovětské ponorky křižovaly a křižují vody pod polárním ledem, ale žádná z nich nedosáhla dna, které klesá do hloubek okolo čtyř tisíc metrů.
„Tyhle testovací ponory nebyly plánovány, ale rozhodli jsme se, že zkontrolují všechno ještě jednou,“ řekl podle agentury Tass Artur Čelingarov, velitel mise,; na palubě lodi Akademik Fjodorov.
Podle televize Vesti-24, která ukázala záběry ponorek prodírajících se hustou směsí ledu a vody. Reportér této televize podle agentury Reuters řekl, že „slyšel některé námořníky z posádky Akademika Fjodorova mumlat modlitby.“ Nejriskantnější část ponoru byla totiž vynoření. Ponorky použité při testu sice mohou pracovat v hloubce do šesti tisíc metrů, ale vyrovnávání tlaku při vynořování je vždy riskantní operací.
Mezinárodní právo uznává nárok pěti zemí arktického kruhu na pás dvou set mil od pobřeží. Takzvanou exkluzivní ekonomickou zónu v Arktidě mají Spojené státy, Kanada, Norsko, Dánsko a samozřejmě Rusko.
Avšak Rusko si nárokuje daleko větší kus mořského dna, protože Sibiř je prý na stejném kontinentálním šelfu jako dno u severního pólu.
FOTO: komar.org
