Před půl stoletím zažil Západ další sovětský vesmírný šok. Čtyři roky po startu Sputniku (4. října 1957) vyletěl 12. dubna 1961 na oběžnou dráhu kolem země první člověk: Jurij Gagarin. V horké fázi studené války to byl další triumf sovětské kosmonautiky.
Sám Gagarin později opakovaně prohlásil, že považoval sám sebe za válečníka v ideologickém souboji velmocí. Za komunistu a vlastence. Už krátce po svém historickém letu požadoval, aby kosmonauti při svých misích do vesmíru plnili vojenské úkoly. Sám byl vojenský pilot.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes označil let prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina před 50 lety za "naprosto revoluční událost", která rozdělila světové dějiny "na to, co bylo před letem, a na to, co se pak stalo kosmickou érou". Nehledě na další pokrok v kosmonautice od té doby, Gagarinův let se stal "základním mezníkem v rozvoji lidského génia".
"Jsem velice hrdý na to, že první krok učinil člověk z mé země," zdůraznil Medveděv v televizním rozhovoru. Připustil, že někdejší idealistické představy dobyvatelů kosmu přešly k pragmatičtějším výzkumům, ale sen o ovládnutí dalších planet zůstává a lidstvo se podle Medveděva vždy bude snažit skloubit oba přístupy, touhy i praktické výsledky.
Rusko slaví výročí Gagarinova letu do vesmíru s velkým rozmachem. Mrtvý hrdina je uctíván na pomnících, obrazovce, stříbrném plátnu, stránkách novin, knih a komiksů, na medailích, známkách i prostřednictvím množství výstav.
Sám Medveděv, který kosmický průmysl zařadil mezi priority svého modernizačního programu, dnes v Kremlu vyznamená Gagarinovy následníky - včetně prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka - a také pohovoří s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Moskevské oslavy večer završí 50 dělostřeleckých salv.
Gagarin byl málo zkušený pilot
Více než 40 let utajovanou zprávu o vyšetřování Gagarinovy smrti Moskva zveřejnila až v předvečer výročí. Vyplývá z ní, že Gagarin zahynul v březnu 1968 nejspíše proto, že prudce manévroval se svým letounem, aby se vyhnul hrozící srážce s balonovou sondou.
Ze zprávy je dále zřejmé, že Gagarin nebyl zkušený pilot a dva roky před osudným letem měl nalétáno jen velmi málo hodin. Jeho letadlo opatřené přídavnými nádržemi bylo navíc nevhodné pro letové úkoly (akrobatické prvky), jež měl splnit.
Přesto Gagarin dodnes ztělesňuje především někdejší sovětskou převahu v soutěžení se Spojenými státy o ovládnutí kosmu. Ale hrdost na minulé úspěchy se mísí i s pocity trpkosti, že současné Rusko v mnoha oblastech zaostává za světem a v kosmonautice i za sovětskými úspěchy.
Spolupracovník raketového konstruktéra Sergeje Koroljova, který Gagarina vyslal na let, téměř stoletý akademik Boris Čertok považuje za "strategickou chybu", že se Moskva na konci 80. let zřekla těžké rakety Eněrgija.
"(Prezidentům) Gorbačovovi a Jelcinovi navrhovali perspektivní úkoly pro Energii, které by nám umožnily zachovat prvenství v kosmonautice, ale je to nezajímalo," postěžoval si v dnešním vydání listu Izvestija. Mezinárodní vesmírná stanice prý vývoj kosmonautiky nijak zásadně neposunula a celkově Rusku chybí vůdčí osobnost, jakou býval Koroljov.
Let k Marsu, který nyní v laboratorních podmínkách v Moskvě "podstupuje" skupina dobrovolníků, považuje Čertok za nepotřebný, na rozdíl od vybudování stálé základny na Měsíci coby "nepotopitelné kosmické letadlové lodi".
Nejlépe stálou stanici na Měsíci
Výročí se však obešlo bez ohlášení podobných velkých plánů. Pokračovat se má ve vývoji nové nákladní rakety Angara, která by nahradila komerčně úspěšné rakety Proton s kořeny v 60. letech, a rakety Rus-M, která by v roce 2018 měla i s kosmonautem vzlétnout z nového kosmodromu Vostočnyj, budovaného na ruském Dálném východě nákladem 800 milionů dolarů.
Ruské lodě, kterým letos ubude konkurence amerických raketoplánů, dosud startují z Bajkonuru v Kazachstánu, odkud se na oběžnou dráhu vydal i Gagarin. Za pronájem Rusko platí každý rok 117 milionů dolarů.
Ačkoli v kosmickém programu v posledních letech opět přibývá financí, více vynakládají nejen USA, ale i Evropská unie a Čína. Lví díl peněz navíc pohltí ruská účast na Mezinárodní vesmírné stanici, jen zbytek je určen na nové projekty.
Ani družicový navigační systém Glonass, vyvíjený od poloviny 70. let, se až dosud nepodařilo dostat do stavu umožňujícího vážně konkurovat americkému systému GPS, ačkoliv Moskva v Putinově éře do této národní chlouby investovala dvě miliardy dolarů.
Ale nyní švédská firma Swepos projevila zájem využívat Glonass, spolu s GPS, protože ruský systém může v severských končinách fungovat lépe.
