Za "vměšování do svazových věcí Ruska" označil dnes ruský list Kommersant rozhodnutí bruselského summitu Evropské unie zapojit Bělorusko do programu východního partnerství, jakož i přidělení peněz na výstavbu plynovodu Nabucco, považovaného za konkurenci k chystanému ruskému plynovodu South Stream.
Bělorusko spolu s Ruskem před roky vytvořilo společné svazové soustátí, které však zůstává převážně na papíře. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se jeví jedním z nejbližších spojenců Moskvy, ale současně i obtížným partnerem, který využívá lavírování mezi Moskvou a Západem k získání výhod pro svůj režim, nalézající se vzhledem k hospodářské krizi v obtížné situaci.
ČTĚTE TAKÉ: Evropská unie pootevřela dveře zemím bývalého SSSR
Summit EU přiklepl Česku miliardu na zásobníky plynu
Obě klíčová geopolitická rozhodnutí summitu podle deníku sotva vyvolají nadšení Moskvy; Nabucco je považován za "protiruský" projekt a východní partnerství má postsovětské republiky aktivněji převést do zóny zájmů EU. Oficiálně má být program odstartován 7. května na summitu v Praze. Samo pozvání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka do Prahy však ještě závisí na chování Minsku a samého Lukašenka.
"V Minsku novinku přijali pozitivně," píše Kommersant a cituje nejmenovaného představitele Lukašenkovy administrativy, podle něhož zapojení země do východního partnerství "pomůže překonat stereotypní pohled na Bělorusko jako na poslední diktaturu v Evropě", takže v daném případě je politický přínos a pověst země důležitější než finance.
EU je po Rusku druhý nejdůležitější partner Běloruska: do unie směřuje 44 procent exportu země a obchodní obrat s EU se odhaduje na 22 miliard dolarů, zatímco s Ruskem na 35 miliard. Dalšímu rozvoji však podle tohoto zdroje překáží negativní obraz Běloruska na Západě.
"Přestože EU tvrdí, že východní partnerství není 'protiruský' projekt, v podstatě předpokládá vyvedení účastníků z vlivu Moskvy. V koncepci se přímo praví, že program má přispět k politickému sblížení Bruselu se zapojenými zeměmi a k hospodářské integraci s EU," podotýká Kommersant.
Závěrem dodává, že unie je také odhodlána aktivně napomoci uskutečnění demokratických a tržních reforem a zavedení evropských standardů do místních zákonů. Program začíná s financemi ve výši okolo 450 milionů eur, v roce 2013 se však mají prostředky zvýšit na 785 milionů. Baku, Jerevan, Kišiněv, Kyjev, Tbilisi a nyní i Minsk mohou perspektivně počítat také se zrušením víz.
Foto: Reuters
