V době pokračujících dohadů o protiraketové obraně zemí NATO v Evropě informoval ruský prezident o vlastním programu vývoje a výroby bezpilotních letounů a modernizaci vojenského letectva. Do roku 2020 chce Moskva investovat do dronů 400 miliard rublů (asi 260 miliard korun).
"Potřebujeme program pro bezpilotní systémy. To je podle expertů nejdůležitější směr vývoje vojenského letectva,” prohlásil minulý týden Vladimír Putin na 393. letecké základně Korenovsk v černomořské oblasti Krasnodar. Také velké země NATO podle něj sázejí stále více na bezpilotní systémy.
Rusko podle prezidenta potřebuje rovněž ucelenou řadu bezpilotních letadel - od útočných přes průzkumné až po dopravní. Celkově chce Kreml vložit do letectva do roku 2020 na čtyři biliony rublů. Do této sumy je zahrnuto i šest stovek nových vojenských letadel a tisíc vrtulníků, dále pak modernizace leteckých základen.
"Musíme hledět do budoucnosti a odpovídajícím způsobem reagovat,” řekl prezident.
Před besedou s vojáky předvedli Putinovi v Korenovsku vrtulníky, které jsou tam rozmístěny. V první řadě to byl v celém světě proslulý dvoumotorový bitevní vrtulník Mi-24 (exportní verze Mi-35) či K-52 "Aligátor”. Staronového prezidenta však nejvíce zaujal Mi-28N "Noční lovec” určený k boji s obrněnci.
"Musíme rozvinout práce na novém strategickém bombardéru PAK-DA (s prvky stealth) pro dálkové letectvo. Vím, jak je to drahé a složité. Mnohokrát jsme o tom diskutovali s ministry a s náčelníkem generálního štábu.
Z hlediska vědecko-technického nejde o snadný úkol, ale musíme na něm začít pracovat," řekl Putin.
Dodal, že pokud vývoj bombardéru brzy nezačne, může Rusko v této oblasti "zaspat dobu". Vrchní velitel dálněvýchodního strategického letectva generálmajor Anatolij Žicharev už dříve prohlásil, že nové bombardéry začne armáda zařazovat do své výzbroje od roku 2025, možná i o trochu později.
Podle Putina bude také nezbytné modernizovat stávající stroje ruského strategického bombardovacího letectva. Je to 63 stárnoucích turbovrtulových letadel TU-95MS a 13 nadzvukových dálkových bombardérů Tu-160. Do výzbroje těchto letounů, připomněl Putin, už patří nová křídlatá raketa.
V následujících pěti letech by podle Putina měl být realizován systém vzdušné výstrahy (AWACS) a tato nová radarová letadla A-100 by měla být schopná zjistit dálkové letecké a pozemní cíle.
Do boje s Izraelem?
Rusko předložilo Izraeli návrh společného projektu na vývoj a výrobu bezpilotního vrtulníku, uvedl minulou středu v televizi Rossija 24 vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má v ruské vládě na starosti zbrojní průmysl. Rozhovory na toto téma prý však komplikuje složitá situace na Blízkém východě.
V půli května agentura RIA Novosti s odvoláním na vojenské kruhy oznámila, že Rusko chce koupit od Izraele další drony za 53 miliony dolarů. Jednání o dodávkách 48 až 72 dronů typu Orbiter 2, Aerostar a Skystar se vedou s výrobcem Israel Aerospace Industries (IAI). Součástí obchodu je také 24 řídicích systémů.
Už dříve Rusko koupilo dva bezplitotní letouny typu Bird Eye-400, osm I-View Mk150 a dva Searcher Mk.2 od Israel Aerospace Industries. Rusové jim však dali jiná jména.
Právě se zmíněnou firmou by Rusové rádi společně vyvinuli a vyráběli bezpilotní helikoptéru. Ta by se pak také mohla prodávat třetím subjektům. Židovský stát je jedním z lídrů v bezpilotní technice na světě, zdůrazňuje Denis Fedutinov, šéfredaktor internetového portálu Bezpilotní letectví (Bezpilotnaja Aviacija).
Moskva a Tel Aviv by si na tomto poli mohly být oboustranně prospěšní. Izrael umí vyrábět bezpilotní systémy, ale je slabý ve vrtulnících. V těch jsou naopak silní Rusové, konstatují někteří ruští experti.
Ruským partnerem pro IAI by měla být společnost Vertolety Rossii. Jak ale podotýká ruský tisk, Izraelci mají obavy, že by Rusové mohli bezpilotní vrtulník prodávat i zemím, jako jsou Írán nebo Sýrie.
V současné době izraelská firma IAI mimo jiné testuje bezpilotní systémy na helikoptéře Bell 212 vyráběné americkou společností Bell Helicopter Textrom. Tu jinak řídí lidská posádka a její první prototyp vzlétl už roku 1958.
Bez ohledu na rétoriku západních politiků zůstává evropská protiraketová obrana součástí "závodů ve zbrojení,” uvedl Putin v Korenovsku. "A my máme všechny možnosti na přiměřenou odpověď.”
