Ruský expert o slovenské krizi: To by se v Rusku stát nemohlo

Zahraničí
16. 3. 2018 10:45
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

To by se v Rusku stát nemohlo, míní o slovenské vládní krizi Boris Timošenko z moskevské nevládní organizace Fond na obranu glasnosti, která už roky mapuje útoky proti žurnalistům v Rusku. Zatímco na Slovensku vražda novináře a jeho partnerky vedla k pádu vlády, v Rusku v podobných případech neodstupuje ani místní vláda, natož federální. A to od roku 2002 fond registruje v Rusku nejméně 91 vražd novinářů, souvisejících s jejich prací.

"Ne, nikdy se nic takové v Rusku nestalo. Ani zdaleka. Úřady nereagují, o demisích nemůže být řeč. Žádné následky (vraždy novináře) nemívají," řekl Timošenko. Zprávy ze Slovenska podle něj navíc svědčí, že úřady vyvíjejí velkou snahu případ objasnit, zatímco v Rusku bývá příznačná netečnost.

Nic není beznadějné

"Zájem, který v Rusku budí slovenský případ, ovšem ukazuje, že ani u nás není vše beznadějné. Pokud v malém státu je celá společnost pobouřená vraždou, tak to dává příklad. Možná i u nás se něco změní," dodal.

Timošenko připouští, že pokud jde o vraždy novinářů, tak v souvislosti s Ruskem se často objevují šokující čísla, která považuje za přehnaná. Ze statistik fondu proto vyřadil případy, které nesouvisely s prací žurnalistů, ale byly nejspíše nehodami a podobně. Číslo 91, které považuje za hodnověrné, zahrnuje i případy novinářů zabitých v bojích na Kavkaze. Netýká se však reportérů zabitých v konfliktu na východě Ukrajiny.

Mezinárodní federace novinářů se sídlem v Bruselu představila v roce 2009 zprávu, podle níž při výkonu své profese od roku 1993 přišlo v Rusku o život 86 pracovníků médií a dalších 38 žurnalistů bylo nejspíš kvůli své práci zavražděno. Databáze studie ale čítala celkem 312 jmen pracovníků médií, kteří v letech 1993 až 2009 v Rusku zahynuli nebo se stali nezvěstnými. Americký Výbor na obranu novinářů operuje s ještě vyššími čísly.

Krvavá 90 léta

Úlevou může být, že od začátku letošního roku nebyl žádný ruský novinář zabit. Loni došlo ke třem vraždám, u kterých je za motiv považována profese žurnalistů. "V poslední době je těchto smutných případů méně," říká Timošenko. "V 90. letech a v minulé dekádě to bylo horší. Rád bych věřil, že je to lepší, ale mám pocit, že vraždy přestaly být výhodné: budí příliš rozruchu a z toho plyne příliš problémů. Je snazší pohrozit, že se něco přihodí dětem, a to stačí," dodal.

Některé případy se do statistik těžko vejdou. Ruský novinář Michail Beketov, zmrzačený při brutálním napadení v roce 2008, se o pět let později v nemocnici udusil jídlem. Nejspíše by ale v 55 letech nezemřel, kdyby se nestal invalidou po pokusu o vraždu kvůli článkům, ve kterých pranýřoval radnici moskevského předměstí Chimki.

Z vražd novinářů v Rusku se daří objasnit jen zlomek, podle Timošenka jde o výjimky z pravidla. Za příznačný považuje případ násilné smrti známé kritičky Kremlu Anny Politkovské, kdy vrazi byli odsouzeni, ale nebylo odhaleno, kdo je najal. Asi jen jedinkrát se povedlo odhalit zákazníka nájemných vrahů: reportéra opozičního listu Novaja gazeta Igora Domnikova ubili kladivem v roce 2000 a podle vyšetřovatelů si zločin objednal vicegubernátor, dotčený novinářovými články. Kola spravedlnosti se ale točila tak pomalu, že uplynula promlčecí lhůta a hodnostář vyvázl bez trestu.

Autor: ČTK Foto: , Pixabay.com/TayebMEZAHDIA

Další čtení

Vladimir Putin a jeho Rusko nikdy odpovědnost za sestřelení letu MH17 nepřijali

Rusko sestřelilo let MH17 rozhodl soud pro lidská práva. Putin to popírá

Zahraničí
11. 7. 2025
Raketový systém pro střely GMLRS

Trump slíbil zbraně pro Ukrajinu, zaplatí je NATO. Putin ho zklamal

Zahraničí
11. 7. 2025
Moo Deng

Tisíce lidí oslavily v zoo první narozeniny samičky hrošíka. Je celebritou

Zahraničí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ