Ruský prezident smí sám vyslat vojáky do ciziny

Horní komora ruského parlamentu, Rada federace, schválila prezidentovu žádost o poskytnutí obecného předběžného souhlasu s případným vysláním ruských vojsk do zahraničí. S požadavkem vysílat síly do zahraničí bez souhlasu parlamentu prezident přišel po loňské válce v Gruzii.

Výsledek se očekával, i když část opozice a experti hovoří o porušení ústavy a Gruzie a Ukrajina se cítí znepokojeny. "V případě ohrožení Ruska a našich občanů má hlava státu právo a možnost je ochránit," prohlásil předseda Rady federace Sergej Mironov.

Až dosud musel ruský prezident nejprve žádat senátory o zvláštní souhlas, nyní může vyslat ruské vojáky do ciziny sám. Kreml dříve neskrýval, že změny souvisejí s loňským konfliktem s Gruzií o Jižní Osetii. Nyní argumentuje příkladem USA či Francie.

ČTĚTE TAKÉ: Medveděv chce velet ruským intervenčním jednotkám sám

O univerzální mandát k operativnímu vyslání vojáků do ciziny požádal prezident Dmitrij Medveděv senátory před týdnem. Žádost odůvodnil "ochranou zájmů Ruské federace a jejích občanů" a "podporou mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednotky mají být nasazeny v souladu s principy a normami mezinárodního práva, mezinárodními smlouvami a ruskými zákony.

Loni v srpnu ruské jednotky v Jižní Osetii odrazily gruzínský pokus násilím opět ovládnout tuto separatistickou provincii. Následně ruská vojska pokračovala v pronásledování gruzínských jednotek i na gruzínském území. Konflikt vedl k ochlazení vztahů se Západem, který ruskou reakci kritizoval jako nepřiměřenou. Naopak Kreml obhajoval zásah jako ochranu již rozmístěných příslušníků ruských "mírových sil" v Jižní Osetii a osetských civilistů s ruskými pasy. Zásah prý "donutil" Gruzii k míru.

Vyslání ruských vojsk do Jižní Osetie loni senátoři ani neschvalovali. Posily vyslané do boje s Gruzínci byly totiž označeny za součást "mírového kontingentu", jehož nasazení Rada federace už dříve schválila.

Foto: profimedia.cz