Ruský soud: Chodorkovskij <span>zůstává za mřížemi</span>
Zahraničí
22. 8. 2008 09:48
Chodorkovskij neuspěl s žádostí o podmíněčné propuštění.
Soud v Čitě dnes odmítl žádost bývalého ruského ropného magnáta Michaila Chodorkovského o podmínečné propuštění z vězení. Informovaly o tom ruské agentury. Někdejší podnikatel, odsouzený k osmi letům za mřížemi, požádal po odpykání poloviny trestu o prominutí jeho zbytku.
V Rusku má každý odsouzený právo požádat po odpykání poloviny trestu o prominutí jeho zbytku. Kdysi nejbohatší Rus byl zatčen v roce 2003 a o dva roky později odsouzen. On sám i odpůrci Kremlu však proces označili za mstu režimu za politické aktivity bývalého šéfa ruského ropného gigantu Jukos.
Po jeho uvěznění byla zlikvidována i tato, kdysi jedna z nejmocnějších ruských firem, jejíž výnosné části nyní ovládají společnosti propojené s ruským státem.
Soud začal Chodorkovského žádost o propuštění projednávat ve čtvrtek. Představitelé věznice potvrdili dobré chování někdejšího oligarchy, které je podmínkou pro předčasné propuštění. To ale přesto nedoporučili, protože Chodorkovskij údajně nepřiznal vinu a ani nelitoval svých činů.
Chodorkovskij si odpykává trest ve věznici u Krasnokamensku nedaleko východosibiřské Čity. Nápravné zařízení leží asi 5000 kilometrů východně od Moskvy.
V roce 2004 označil magazín Forbes Chodorkovského za nejbohatšího muže Ruska a za 18. nejbohatšího muže světa. Údajně disponoval majetkem 15 miliard dolarů. O rok později se s odhadovaným jměním ve výši 2,2 miliardy dolarů propadl ve světovém srovnání na 292. místo.
Ruští oligarchové přišli ke svému obřímu majetku většinou skupováním akcií významných ruských podniků, které za dosud nevyjasněných okolností ovládli a získali tak za relativně málo peněz miliardové majetky. Tvrdý konkurenční boj se tehdy neobešel bez konexí u administrativy tehdejšího prezidenta Borise Jelcina, který měl s oligarchy nadstandardní vztahy. Za vládnutí Jelcinova nástupce Vladimira Putina někteří z nich svou moc ztratili.
Hlavní události spojené s ruskou ropnou společností Jukos a jejím bývalým šéfem Michailem Chodorkovským
2. července 2003 - Zatčen Platon Lebeděv, významný akcionář Jukosu, šéf banky Menatep a blízký spolupracovník Chodorkovského. Byl obviněn z podvodů při privatizaci, obvinění se později rozšířilo. 25. října 2003 - Chodorkovskij byl zatčen a obviněn z daňových úniků a podvodu. Moskevský soud poté rozhodl vzít magnáta do vyšetřovací vazby. 30. října 2003 - Generální prokuratura zabavila 44 procent akcií v Jukosu, které patřily Chodorkovskému a jeho spojencům. 3. listopadu 2003 - Chodorkovskij rezignoval na funkci generálního ředitele firmy Jukos. 30. prosince 2003 - Ministerstvo pro daně a jejich výběr obvinilo Jukos z daňového úniku 3,4 miliardy dolarů za rok 2000. Odvolání Jukosu bylo zamítnuto. Celkové údajné daňové nedoplatky Jukosu později postupně narostly do výše 27,5 miliardy USD. Soud nařídil bankám zmrazit účty společnosti. 3. února 2004 - Jukos a Sibněfť se definitivně dohodly na zrušení fúze, která byla původně podepsána v říjnu 2003. 12. července 2004 - První slyšení v případu Chodorkovského a Lebeděva. 15. prosince 2004 - Jukos požádal americký soud o bankrotovou ochranu; soud 25. února 2005 odmítl přiznat Jukosu bankrotovou ochranu v USA, protože má většinu aktivit v Rusku. 19. prosince 2004 - Nucená dražba firmy Juganskněftěgaz, hlavní těžební divize Jukosu, skončila šokujícím výsledkem. Jasného favorita, kterým byl státní energetický kolos Gazprom, porazila neznámá firma Baikal Finance Group. O čtyři dny později Juganskněftěgaz získal ruský státní koncern Rosněfť, který koupil firmu Baikal Finance Group. 12. leden 2005 - Chodorkovskij převedl z vězení právo spravovat 59,5 procenta akcií firmy Menatep, která vlastní 60 procent Jukosu, na dalšího akcionáře Jukosu Leonida Něvzlina. 27. ledna 2005 - Rusko oznámilo, že umístilo deset lidí napojených na Jukos na seznam hledaných osob Interpolu. Mezi nimi je i Leonid Něvzlin, bývalý viceprezident Jukosu. 31. května 2005 - Moskevský soud uznal Chodorkovského vinným v šesti ze sedmi bodů obžaloby a odsoudil ho na devět let, mimo jiné za podvody a daňové úniky. Prokuratura žádala desetiletý trest. Právníci Chodorkovského se odvolali. 22. září 2005 - Moskevský odvolací soud snížil trest Chodorkovskému o rok na osm let. Na stejnou dobu byl trest snížen i Lebeděvovi. 20. října 2005 - Oznámeno, že Chodorkovskij byl převezen do trestanecké kolonie v Krasnokamensku v sibiřské Čitinské oblasti, téměř 5000 kilometrů východně od Moskvy. Ve vězení později držel několik hladovek a byl napaden spoluvězněm. 3. května 2006 - Chodorkovského právník Genrich Padva oznámil, že Chodorkovskij neuspěl s odvoláním proti trestu. Podle Padvy už bylo podáno další odvolání k ruskému nejvyššímu soudu. 25. července 2006 - Věřitelé Jukosu odmítli plán záchrany firmy a odhlasovali návrh na její bankrot a likvidaci. 5. února 2007 - Proti Chodorkovskému a Lebeděvovi bylo vzneseno obvinění z praní špinavých peněz. Za to jim hrozí 15 let vězení. Podle ruských zákonů platí vždy nejvyšší trest. 24. srpna 2007 - Švýcarský nejvyšší soud rozhodl, že řízení proti Chodorkovskému, Lebeděvovi a Něvzlinovi je politicky motivováno a ruské úřady při něm porušily zákonná a lidská práva stíhaných. Nařídil proto švýcarským úřadům nespolupracovat s ruskou vládou při vydání dokumentů a dalších informací. 16. července 2008 - Právníci Chodorkovského podali u soudu v Čitě žádost o jeho podmínečné propuštění. 22. srpna 2008 - Soud v Čitě odmítl Chodorkovského žádost o podmínečné propuštění z vězení.