Moskevský soud zamítl žádost o zveřejnění utajovaných dokumentů o smrti švédského diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před koncentračními tábory.
Wallenberga v roce 1945 zatkli v Budapešti sovětští vojáci, a od té doby byl nezvěstný. O přístup k archivům tajné služby FSB požádali Wallenbergovi příbuzní.
Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédského velvyslanectví v Budapešti. V maďarské metropoli zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval švédské cestovní pasy, které jim poskytovaly ochranu. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.
V lednu 1945 zadrželi Wallenberga v Budapešti sovětští vojáci a jeho další osud je dodnes zahalen tajemstvím. Podle některých historiků byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Podle oficiální sovětské verze, na níž trvá i Rusko, diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947.
Mnozí historikové to však zpochybňují a tvrdí, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté. Loni na konci října švédské úřady prohlásily Wallenberga za mrtvého.
Moskevský soud v odůvodnění svého zamítavého stanoviska konstatoval, že údaje obsažené v utajovaných spisech obsahují osobní údaje o jiných osobách. Advokát pozůstalých Ivan Pavlov označil verdikt za nezákonný a nespravedlivý a hodlá se proti němu odvolat, oznámil moskevský rozhlas.
