Rusové chtějí přezbrojit kvůli rozšiřování NATO

Konfliktní potenciál v řadě regionů světa a rozšiřování NATO k ruské hranici si vynucují významnou modernizaci ruských ozbrojených sil. Přezbrojení všech složek armády začne podle prezidenta Medveděva do roku 2011. Má však největší země světa v současné době peníze na své dalekosáhlé plány?

"Analýza vojenskopolitické situace ve světě ukazuje, že v řadě regionů přetrvává vážný konfliktní potenciál a zůstávají zachovány hrozby, které představují i lokální krize, i mezinárodní terorismus. Zároveň neustávají pokusy rozšířit vojenskou infrastrukturu NATO k hranicím Ruska," prohlásil Medveděv podle agentury ITAR-TASS. "To vše vyžaduje kvalitativní modernizaci našich ozbrojených sil... Nehledě na nynější finanční potíže, jsou pro to dnes všechny podmínky," dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Ruské MiG-29 do šrotu? Třetina jich nesmí létat

Za prvořadý úkol označil zvýšení bojeschopnosti, a to především strategických jaderných sil, které zajišťují bezpečnost země. Ale i ostatní jednotky mají přejít ke stálé akceschopnosti.

Jedním z nejdůležitějších úkolů je podle prezidenta vybavit armádu nejmodernějšími zbraněmi. Prostředky na jejich vývoj a pořízení zůstanou bez ohledu na finanční krizi na dříve plánované úrovni.

"Už loni se podařilo přezbrojit moderní technikou řadu jednotek a od roku 2011 začne rozsáhlé přezbrojování armády a loďstva," prohlásil Medveděv.

Lepší časy s Putinem

Připustil současně, že krátká válka s Gruzií, kterou Rusové loni v srpnu vyhráli, "odhalila naše nedostatky", pokud jde o výzbroj a spojovací techniku, a to "vyžaduje okamžitou reakci".

Ruská armáda po rozpadu Sovětského svazu zažívala hubené roky, ale s nástupem Vladimira Putina k moci začaly lepší časy. Přispěl k tomu i hospodářský růst, živený příjmy z prodeje plynu a ropy. Obnovit dálkové lety mohly i strategické bombardéry a na oceánech se opět objevily ruské válečné lodě.

Ruské vojenské výdaje však navzdory zvýšení v posledních letech podle expertů stále představují jen zlomek výdajů amerických a značnou část pohltí samo udržování jednotek, zatímco většina výzbroje je ještě sovětské provenience. O problému svědčí to, že počátkem roku skoro třetina ruských stíhaček musela zůstat na zemi kvůli únavě materiálu.

Medveděv dnes prohlásil, že nemá smysl dále opravovat starou techniku, je zapotřebí nakupovat novou. Ministr obrany Anatolij Serďukov odhadl, že moderní zbraně představují nyní jen desetinu ruského arzenálu, ostatní výzbroj už morálně a fyzicky zastarala. Přislíbil však, že do roku 2015 podíl moderních zbraní stoupne na 30 procent a do roku 2020 na 70 procent. Už v roce 2016 má modernizovaná raketa Topol-M tvořit základ pozemních jaderných sil. Ministr rovněž oznámil zahájení zkoušek první z nových jaderných ponorek Jurij Dolgorukij.

Plány Serďukova, který hodlá snížit armádní stavy z přibližně 1,13 milionu mužů na milion a současně zvýšit mobilitu a bojeschopnost jednotek po vzoru elitních výsadkářů, však podle médií budí nespokojenost v řadách generality i protesty v místech, kde se ruší stávající posádky. Podle kritiků chybí byty i práce pro propouštěné vojáky, především pro desetitisíce důstojníků.

Prezident dnes nařídil věnovat těmto problémům pozornost.

Pozornost médií vyvolala i nepřítomnost náčelníka rozvědky generálního štábu GRU na poradě s prezidentem. Spekulace, že generál Valentin Korabelnikov podal demisi na protest proti reformě GRU, však zůstaly nepotvrzeny, generál je prý na dovolené.

Foto: ČTK/AP, militaryfactory.com