Rusku hrozí u ženevské arbitráže obří pokuta čtyři miliardy dolarů (asi 82 miliard Kč) za to, že navzdory platnému kontraktu nedodalo Íránu systém protivzdušné obrany S-300. Uvedl to dnes list Kommersant. Není prý vyloučeno, že Moskva kvůli tomu nakonec Teheránu rakety S-300 dodá.
"(...) v ruském vedení dospěli k závěru, že riziko, že rozhodčí soud v Ženevě vyhoví íránské žalobě (...), je velmi veliké. Nesplnění rozhodnutí soudu by hrozilo Rusku vážnými škodami na pověsti. Moskva hodlá Teherán přimět, aby žalobu odvolal. V případě neúspěchu těchto snah experti nevylučují, že Rusko začne s dodávkami S-300," napsal deník na titulní straně.
Rusko se v kontraktu z roku 2007 zavázalo dodat Íránu pět systémů S-300PMU-1 za přibližně 800 milionů dolarů (asi 16,5 miliardy Kč), ale dodávku odkládalo pod tlakem USA a Izraele. V září 2010 tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal výnos o splnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazující Íránu dodávky moderních ruských zbraní, včetně S-300.
Rusko vrátilo Íránu předem zaplacenou sumu 167 milionů dolarů, ale Teherán se i tak obrátil na soud.
O žalobě, kterou Íránci podali už loni v dubnu, se list dozvěděl z výroční zprávy ruské agentury pro vývoz zbraní Rosoboronexport z počátku měsíce. Ve zprávě je žalovaná suma vyčíslena na téměř čtyři miliardy dolarů; zahrnuje totiž nejen zrušený kontrakt, ale i náklady na íránské přípravy a "morální újmu", jakož i nesplněné kontrakty ještě z 90. let.
V Ženevě prý hodlají Rusové trvat na tom, že jen plnili rezoluci RB OSN, zatímco Íránci zřejmě budou argumentovat, že tyto sankce se nevztahují na rakety "země-vzduch" jako S-300.
Oslovení experti si spor vysvětlují rozdílně: podle jedné verze Teherán nepotřebuje peníze, ale ruské zbraně, a tak v Ženevě obstarává Moskvě alibi pro Západ, proč kontrakt musí splnit. Podle jiných expertů se však Teherán dopouští chyby, protože Kreml nemá ve zvyku ustupovat nátlaku, a pokud rakety dodá, učiní tak z jiných důvodů než kvůli žalobě.
